Praha - Český soud nevyžaduje při vydávání dětí do ciziny po takzvaných únosech rodičem záruky, které jim mají zajistit v zahraničí vhodné podmínky a minimalizovat dopady. I když by mohli soudci odjezd dětí odložit do doby, než pro ně bude v cizině dostatečné zázemí, situaci neprověřují. V rámci mezinárodní konference právniček to dnes v senátu řekla advokátka Iva Jermanová z České asociace právniček. Účastnice konference se zaměřují na rodinné právo či na ochranu před domácím násilím nebo věkovou diskriminací.
Advokátky: Soudy vydávají děti do ciziny příliš snadno
Podle advokátky mezinárodních sporů o potomky přibývá, roste totiž počet smíšených manželství. V Česku mezinárodní spory o dítě řeší brněnský městský soud. Jermanová uvedla, že se jako advokátka ročně zabývá dvěma či třemi případy vydávání dětí do ciziny. Někteří otcové a matky bez souhlasu partnera převezou potomka do své vlasti. Situaci pak řešívají úřady a soudy, kauzy se táhnou i léta.
„Pokud Česko musí vrátit dítě do jiné země, mělo by vědět, co se tam s ním bude dít,“ uvedla právnička. Podle ní český soud vydává děti do ciziny příliš snadno. Přitom má oprávnění vázat vydání dítěte do ciziny na splnění záruk a odjezd odložit do doby, než budou stanovené podmínky zajištěny. Patří mezi ně to, že třeba po návratu matky s dítětem do cizí země od ní úřady potomka neodloučí. Mělo by být také zajištěno bydlení a druhý rodič by měl složit peníze, z nichž by potomek s matkou v cizině žil.
Iva Jermanová:
„S rostoucí a rozšiřující se globalizací je potřeba prvky rodinného práva sloučit a promítnout do nich mezinárodní kontext. Máme smíšená mezinárodní manželství, jsou zde děti s dvojím občanstvím. V momentě, kdy v rodině nastává krize, největší obětí jsou právě tyto děti.“
Podle Jermanové se nedávno česká matka sama rozhodla s malým dítětem, o které australský otec stál, k návratu do Austrálie. V Česku se totiž obávala exekuce dítěte, jaké se odehrály už v minulosti. Hned po příletu jí ale na letišti policie malého syna zabavila a odloučila ji od něj. Otec přitom v zemi nebyl. Devatenáctiměsíčního chlapce tak dostala na starost teta, která mluvila jen anglicky, popsala Jermanová.
Členky Evropské asociace právniček (EWLA) se dnes v Senátu zabývají tím, jak by se v případech vydávání dětí mělo postupovat a jak problém řeší jednotlivé státy. Podle Jermanové je v některých zemích „procedura propracovanější“. Český problém je prý i to, že se na dítě pohlíží „jako na živou věc“ a není účastníkem řízení. Podle návrhů advokátek by mohli mít chlapci a děvčata své obhájce. Dosud jejich zájmy hájí úřad pro mezinárodně právní ochranu dětí či sociální pracovníci. Podle Jermanové ale mnoho pravomocí nemají. Právničky diskutují i o návrhu, že by kvůli mezinárodním sporům o děti mohl vzniknout příslušný mezinárodní soud.
GALERIE
videogallery_229716