Terezín - Zástupci jednatřiceti zemí se sešli v terezínském památníku k připomínce obětí nacistického vyhlazování. Památník byl po celý den volně přístupný, uctít mrtvé přišly stovky lidí. Pietní slavnosti se zúčastnili i Židé, kteří se i přes útrapy při pobytu v táboře dožili konce války.
Terezín je trvalé memento
Patří k nim i Dagmar Lieblová, nacisté ji zavřeli do Terezína i s celou její rodinou v jejích deseti. Do tábora přišla se sestrou a rodiči. Všichni zahynuli v plynové komoře, zemřeli ale až později, v Terezíně se ještě hromadně nezabíjelo. Rodiny se mohly vídat a všichni doufali ve šťastný konec. „Byli jsme v Čechách, takže jsme věděli, že kdyby byl konec války, tak do Prahy nebo někam dojdeme i pěšky,“ říká dnes Dagmar Lieblová.
Naděje ovšem zmizela s příkazem k deportaci do Osvětimi. Z více než sto čtyřiceti tisíc vězňů musel do vlaku každý, kdo nezemřel už v ghettu. Konce války se dočkal jen každý pětadvacátý, kdo opustil Terezín po kolejích do Osvětimi. „Dostatečně poučeni jsme, vymlouvat se na to, že nevíme, co se stalo, nemůže nikdo,“ míní předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová (ODS).
Reportáž Petry Tachecí (zdroj: ČT24)