Brno – Ústavní soud po více než pětiletém zkoumání odmítl stížnost poslance Jana Vidíma (ODS) proti odposlechům při vyšetřování úniku takzvané Kubiceho zprávy. Policie Vidímovy hovory sledovala, když se snažila zjistit, kdo zprávu vynesl do médií. Pod ústavní stížnost se podepsala i tehdejší Vidímova poslanecká asistentka - také její hovory totiž vyšetřovatelé monitorovali. Ústavní soudkyně Dagmar Lastovecká nakonec stížnost označila za zjevně neopodstatněnou.
ÚS odmítl stížnost Vidíma proti odposlechu kvůli Kubiceho zprávě
Stížnost směřovala proti rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 5, který v září 2006 povolil 46 odposlechů a záznamů telekomunikačního provozu. Podle Vidíma šlo o nezákonný postup a citelný zásah do soukromí. S únikem informací prý on ani asistentka neměli nic společného.
Podle Ústavního soudu, který stížnost dostal v listopadu 2006, pražský soud nijak nechyboval. Šlo totiž o vyšetřování závažného činu. „Z obsahu spisu vyplývá, že soud návrhu státního zástupce věnoval patřičnou pozornost a měl snahu striktně dodržet příslušná zákonná ustanovení,“ stojí v usnesení.
Takzvaná Kubiceho zpráva se dostala na veřejnost v roce 2006, a to těsně před parlamentními volbami. Hovořila o prorůstání organizovaného zločinu do státní správy. Mimo jiné tvrdila, že tehdejší premiér a šéf ČSSD Paroubek se snažil ovlivňovat vyšetřování některých případů, například neobjasněné vraždy kontroverzního podnikatele Františka Mrázka či údajné korupční kauzy biolíh.
Přesné okolnosti úniku zprávy se nikdy nevyjasnily. Paroubek tvrdil, že zpráva objektivně poškodila jak ČSSD, tak jeho pověst. Kubice podle Paroubka nerespektoval předpisy a zveřejnění zprávy bylo vybočením z jeho pravomoci. Kubice se hájil tím, že zprávu předal sněmovnímu branně-bezpečnostnímu výboru v režimu důvěrné. To, že se o citlivých detailech dozvěděli novináři, už prý nebyla Kubiceho chyba. Pokud unikly informace, tak to nezavinil Kubice, potvrdil v roce 2009 Vrchní soud v Praze.