Praha – Dnes poprvé se v Praze předávalo ocenění Muklovského válečného kříže. Konfederace politických vězňů ho uděluje ženám, které pronásledoval komunistický režim. Repliku kříže tak dostaly vdova po popraveném Sylva Jarošová a Ludmila Hermanová, jejíž rodina byla vězněna komunistickým režimem. Z Ameriky si přijela vyznamenání vyzvednout i Jana Kánská, dcera Milady Horákové, popravené po politickém procesu za komunistického režimu.
Repliku muklovského kříže převzala i dcera Milady Horákové
„Samozřejmě, že na maminku vzpomínám často. Já vždycky, když se o ní mluví, tak prožívám hlubokou úctu, protože sama bych toho, co ona udělala, nikdy nebyla schopná,“ vzpomínala Kánská. Když byla Milada Horáková v nacistickém a po válce v komunistickém vězení, tak se o malou Janu starala její teta se strýcem, než se jí, jak říká, „podařilo otřepat ze všech těch nesvobod a odjet do Ameriky“.
Naposledy viděla matku večer před popravou 27. června 1950 a toto setkání má stále v živé paměti, i když o něm nerada mluví. Jana Kánská se pak sama ocitla v hledáčku STB, nemohla studovat medicínu a zhruba 17 let neviděla svého otce, který emigroval.
V dalším politickém procesu přišla o muže Sylva Jarošová. O chystané popravě manžela se dozvěděla na poslední chvíli a nestihla se s ním ani rozloučit. Po jeho smrti zůstala sama s malým synem. Jarošová na slavnostním aktu vzpomínala na desítky rodičů, manželů, manželek a snoubenců či snoubenek, kteří jezdili do věznic stejně jako ona za svými blízkými. „Já si myslím, že ty medaile jsme dneska přijaly i za ně,“ uvedla.
Repliku Muklovského válečného kříže převzala také Ludmila Hermanová, které komunistický režim rozbil celou rodinu. A to jen proto, že se na konci 50. let chtěl zbavit jejího otce - úspěšného soukromníka. „Beru to jako ostatní ženy - za svoji rodinu, za malou sestru, která zůstala v 10 letech sama doma, za bratra.“
Ocenění žen, které minulý režim pronásledoval, vymyslel Luboš Hruška. To, že bude mít podobu muklovského kříže, ho napadlo, když byl sám v komunistickém vězení. Poté, co se mu nepodařilo uprchnout z komunistického Československa, a byl zadržen na hranicích, byl odsouzen na 18 let a prošel mnoha věznicemi. Konfederace dnes podle místopředsedy Františka Šedivého splnila Hruškovo přání, aby tři medaile, které nechal zhotovit, byly předány také „těm před mřížemi“ za jejich statečnost.
Reportáž Ley Surovcové (zdroj: ČT24)