Senát projedná Národní akční plán pro diabetes

Praha - Lékaři a odborníci v oblasti diabetologie dnes budou v Senátu řešit, jak v Česku lépe bojovat s cukrovkou. Strategie má být součástí Národního akčního plánu pro diabetes. Léčba cukrovky podle odborníků spotřebuje 20 miliard korun ročně, tedy více než desetinu peněz ze zdravotního pojištění. Je proto potřeba posílit prevenci.

Diabetologové se shodují, že je nutné posílit prevenci cukrovky, včasnou diagnostiku i léčbu. Jen tak je možné předejít komplikacím, které stojí zdravotnictví další peníze. Podle prezidenta Diabetické asociace Milana Kvapila představují náklady na léčbu diabetes až 10 procent všech prostředků ve zdravotnictví a z větší části je spolkne léčba komplikací.

Milan Kvapil, prezident Diabetické asociace ČR

„Pokud máme genetické předpoklady k tomuto onemocnění, záleží jen na nás, kdy se ho dočkáme. Zlepšením životosprávy lze předcházet diabetu ve smyslu odsunutí genetických vloh do pozdějšího věku. Chceme proto vyzvat ty, kteří jsou ohroženi diabetem, čím dříve se totiž začne toto onemocnění léčit, tím lépe.“

Léčba cukrovkáře s komplikacemi stojí až třikrát víc. V současné době je v Česku 800 tisíc diabetiků. Většina z nich má cukrovku druhého typu, která souvisí s životním stylem. Lékaři odhadují, že dalších čtvrt milionu lidí o svém onemocnění neví. „Cukrovka je zrádná v tom, že dlouho nemusíte poznat, že ji máte, a ona se rozvíjí,“ říká Tomáš Doležal, farmakoekonom z Ústavu farmakologie 3. lékařské fakulty.

Komplikace spojené s cukrovkou přicházejí po pěti až deseti letech. Diabetik může oslepnout, hrozí mu kolaps ledvin a cukrovka je nejčastější příčinou amputace nohou. Tři čtvrtiny diabetiků zemřou na infarkt nebo mrtvici. Pokud bude nemocných přibývat dosavadním tempem, bude mít v roce 2035 cukrovku každý desátý člověk.