Praha – Poslanecká sněmovna vyslovila souhlas s vydáním poslance Davida Ratha k trestnímu stíhání. Pro hlasovalo 183, dva hlasovali proti a pět poslanců se zdrželo a jeden (David Rath). Poslanec David Rath (dříve ČSSD) tak může být dál stíhán pro podezření z korupce související s opravou buštěhradského zámku. Někdejší středočeský hejtman David Rath obviněný z převzetí sedmimilionového úplatku předtím promluvil o svém případu na plénu sněmovny. Mandátu se vzdát odmítl, zároveň popřel, že by vzal úplatek. Po projednání prvního bodu projednají poslanci ještě církevní restituce. Poslanci si proto odhlasovali, že budou v případě potřeby jednat i po půlnoci. Poslanci ještě před hlasováním zamítli návrh Jiřího Paroubka, aby na plénu vystoupil advokát Davida Ratha Adam Černý.
183 poslanců řeklo ANO stíhání Ratha pro korupci
Proti Rathovu stíhání byli jen Pavel Ploc (ČSSD) a nezařazený Jaroslav Škárka, jenž byl sám nepravomocně odsouzen pro podezření z podvodu v korupční aféře ve Věcech veřejných. Pět poslanců se hlasování zdrželo. Rath nehlasoval. Hned po rozhodnutí ho policisté zase odvedli.
Adam Černý, advokát Davida Ratha:
Je zvláštní, že jsem nemohl vstoupit, když v této věci existuje precedens. Navíc by poslancům podle svých slov mohl sdělit další argumenty a věc tak více objasnit.
Kvůli Rathově účasti na veřejném zasedání dolní komory sněmovna změnila zasedací pořádek. Poslanec tak neusedl do řad sociální demokracie, ale ke stolku parlamentních zpravodajů proti poslaneckým lavicím v blízkosti vládních lavic. Doprovází jej tříčlenná eskorta v civilu, pouta na rukou Rath nemá.
Předseda mandátového a imunitního výboru a Rathův bývalý stranický šéf Bohuslav Sobotka v úvodu rekapituloval práci výboru v Rathově případu. Poté zahájila místopředsedkyně sněmovny Vlasta Parkanová všeobecnou rozpravu. Předseda poslaneckého klubu ČSSD Jeroným Tejc záhy odsoudil hysterii, která se kolem Davida Ratha rozpoutala. „K čemu ty zbraně? Znamená to, že někdo, kdo pozdraví Davida Ratha nebo projde kolem něj, bude zastřelen?“ Podle Tejcova vyjádření nemá takové zacházení ani norský atentátník Breivik.
Rath: Úplatek jsem nevzal, mandátu se nevzdám
Obdobně se ve svém projevu vyjádřil i sám Rath. „Ještě se nestalo, aby na půdě Poslanecké sněmovny seděli ozbrojení policisté, posouváme se z parlamentní demokracie do policejní demokracie,“ uvedl někdejší čelný představitel ČSSD a dnes nezařazený poslanec, který se krátce po zatčení přirovnal k vězněné ukrajinské expremiérce Juliji Tymošenkové. Poslaneckého mandátu se vzdát odmítl; uvedl, že pro něj představuje jedinou možnost, jak vyvrátit dezinterpretace, které se kolem jeho případu rozšířily a které údajně dozorující státní zástupkyně Lenka Bradáčová záměrně nevyvracela.
David Rath:
„Byl jsem připraven vzdát se i poslaneckého mandátu. V okamžiku, kdy mě vsadili do vazby, uvědomil jsem si, že to není možné. Nežijeme v kulturní zemi, kde by vazba odpovídala tomu, co říká trestní zákon. Žijeme v zemi, kde je vazba novodobá tortura. Lámání, týrání lidí.“
Podrobnosti o Rathově projevu sledujte v online přenosu, nebo ve shrnujícím článku věnovaném jeho promluvě zde.
Na Rathovu podporu s relativizujícím projevem vystoupil i někdejší šéf ČSSD Jiří Paroubek. Upozornil na to, že zatímco proti Rathovi postupovala sněmovna jednotně a rázně; zejména předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová (ODS) usilovala podle Paroubka o Rathovu rezignaci. „Když rezignovat, pak tedy všichni, vážená paní předsedkyně. Aby náhodou nehrozilo použití dvojího metru,“ konstatoval Paroubek s odkazem na to, že nepravomocně odsouzený Vít Bárta nadále zasedá v poslanecké lavici.
Restituce, druhé horké téma sněmovny
Poslanci by měli ještě dnes jednat také o vyrovnání státu s církvemi, pomalejším růstu penzí a rozpočtovém určení daní. Rozhodli o tom v úvodu schůze na návrh předsedy poslaneckého klubu ODS Zbyňka Stanjury s tím, že sněmovna může jednat i po půlnoci.
Vládní návrh na majetkové vyrovnání s církvemi čeká druhé čtení, kdy je možné podávat pozměňovací návrhy. Církve by podle vládního návrhu zákona měly dostat zhruba polovinu svého někdejšího majetku v hodnotě kolem 75 miliard, který je ve vlastnictví státu. Za ostatní by měly dostat finanční náhradu 59 miliard korun během příštích 30 let. Novela o nižším růstu důchodů kvůli snižování rozpočtového deficitu počítá s tím, že penze se budou po příští tři roky valorizovat o třetinu růstu cen a třetinu růstu reálných mezd. V prvním čtení by měli poslanci ještě dnes projednat vládní návrh novely rozpočtového určení daní. Podle ní příjmy většiny menších měst a obcí stoupnou, naopak velká města dostanou o 1,1 miliardy korun méně.
Neuspěl návrh předsedy NS-LEV 21 Jiřího Paroubka, aby ministr financí a ministr pro místní rozvoj informovali sněmovnu o tom, jaká opatření vláda přijme, aby obnovila možnost čerpání peněz z evropských fondů. Sněmovna neschválila ani návrh předsedkyně klubu VV Kateřiny Klasnové, aby poslanci v pátek projednali jako první dva body návrhy rozšiřující kontrolní pravomoci Nejvyššího kontrolního úřadu.
Výběr případů, kdy byli zákonodárci zbaveni imunity:
Josef Krejsa (poslanec)
- Poslanec za SPR-RSČ Josef Krejsa byl v roce 1997 zbaven imunity hned dvakrát - v únoru za údajné výtržnictví při česko-německém pietním aktu v Terezíně v roce 1994 a v červenci za články s protiromskou tematikou. Obžalobu z výtržnictví zastavila v únoru 2008 obecná amnestie prezidenta republiky a za články byl v listopadu 1998 potrestán soudním příkazem.
Miroslav Sládek (poslanec)
- V únoru 1997 sněmovna zbavila imunity předsedu SPR-RSČ Miroslava Sládka, a umožnila tak jeho trestní stíhání za protiněmecké výroky, jež pronesl na demonstraci při podpisu česko-německé deklarace. V říjnu 1998 byl Sládek zproštěn obžaloby a žalobce se neodvolal.
Rudolf Šmucr (poslanec)
- V únoru 1997 byl zbaven imunity poslanec SPR-RSČ Rudolf Šmucr, který se spolu s Krejsou údajně dopustil výtržnictví při pietním aktu v Terezíně. V dubnu začal obžalobu projednávat soud, v únoru 2008 jí však zastavila obecná amnestie prezidenta republiky.
Alexandr Novák (senátor)
- V listopadu 2003 vydala horní komora k trestnímu stíhání senátora ODS Nováka, podezřelého ze zneužití pravomoci veřejného činitele a přijímání úplatku. Případ dosud není uzavřen, v prosinci 2010 mu uložil okresní soud za přijetí úplatku dvouletou podmínku a pětimilionovou pokutu. Novák se odvolal.
Vladimír Železný (senátor)
- V lednu 2003 senátoři vydali k trestnímu stíhání tehdejšího šéfa televize Nova Vladimíra Železného, který čelil podezření z poškozování věřitele a z daňových deliktů. Železný byl poté v roce 2004 zvolen do Evropského parlamentu, a probíhající soudní proces byl tak přerušen. Policie znovu požádala o zbavení imunity, Evropský parlament jí v říjnu 2005 vyhověl a soudy poté řešily několik Železného kauz. V kauze krácení daní při dovozuobrazů ze zahraničí dostal Železný dvouletý trest vězení s dvouletým podmíněným odkladem.
Vladimír Doležal (poslanec)
- V prosinci 2005 vydala sněmovna k trestnímu stíhání Vladimíra Doležala (ODS), kterého policie vinila ze zprostředkování úplatku. Obvodní soud Doležala nejprve třikrát osvobodil, odvolací senát však kauzu vždy vrátil k novému projednání. V roce 2010 pak pražský městský soud uložil exposlanci ze nepřímé úplatkářství stotisícový peněžitý trest, rozsudek ale zrušil Nejvyšší soud. Loni v létě pak uložil městský soud Doležalovi stejný peněžitý trest, ale tentokrát za pokus o podvod.
Josef Vondruška (poslanec)
- V září 2007 sněmovna zbavila imunity poslance KSČM Josefa Vondrušku, který je podezřelý, že za minulého režimu jako vězeňský dozorce týral vězně. Loni v dubnu Okresní soud v Liberci Vondrušku zprostil obžaloby, v prosinci pak hradecký krajský soud verdikt zrušil a případ vrátil k novému projednání.
Pavel Trpák (senátor)
- V lednu 2009 Senát zbavil imunity Pavla Trpáka (ČSSD), který čelil podezření, že jako porodník pochybil u porodu v trutnovské nemocnici; chlapec krátce poté zemřel. Krajský soud v Hradci Králové jej ale loni v prosinci zprostil obžaloby. Předtím okresní soud Trpákovi opakovaně uložil podmíněný trest.
Petr Wolf (poslanec)
- V listopadu 2009 vydala sněmovna k trestnímu stíhání nezařazeného poslance Petra Wolfa (dříve ČSSD) kvůli podezření z úvěrového podvodu, zkreslování údajů o stavu hospodaření a z porušování autorských práv. Letos v lednu pak ostravský krajský soud poslal exposlance za zneužití státní dotace do vězení na pět let. Rozsudek je nepravomocný.