Legislativa pro veřejné zakázky má zpoždění, zakázky se nevypisují

Praha - Chybějící vyhlášky, které upřesní zadávání veřejných zakázek podle nového zákona, mají další zpoždění. Legislativní rada vlády odmítla dva klíčové dokumenty. Předělané verze dostane až příští týden. Nový a přísnější zákon platí od dubna. Má omezit korupci u tendrů a do budoucna ušetřit miliardy. Odpůrci zákona v žertu říkají, že se šetří už teď, protože zakázek se kvůli chybějícím vyhláškám vypisuje míň.

Na ministerstvu pro místní rozvoj se dál rodí série osmi vyhlášek doprovázejících zákon, který platí už přes dva měsíce. Podle předsedy Komory administrátorů veřejných zakázek Roberta Pergla by mohly být zakázky, které byly zadány bez vyhlášek, následně zrušeny.

Ministerstvo se ale rušení tendrů neobává. Zadavatelé ovšem od dubna přibrzdili a oznamují málo zakázek. K dalším připravují nově požadované zdůvodnění měsíc předem. Nejasnosti mají vysvětlit vyhlášky, ale i ty se na pár týdnů zasekly. „Vyhlášky ve svém celku nebyly ani tak návodnou jako spíš dispozitivní normou. To znamená, že ponechávaly příliš volnosti pro zadavatele a zhotovitele příslušných stavebních zakázek,“ vysvětluje místopředseda legislativní rady Petr Mlsna.

Podle Radiožurnálu vyvolává novela další spor ve vědeckých kruzích. „Nám vadí hlavně to ustanovení, že pokud dostaneme jednu jedinou nabídku, tak musíme výběrové řízení zrušit,“ kritizuje Jan Řídký a Akademie věd.

Problém se týká hlavně unikátních přístrojů, které vyrábí je minimum firem. Nezřídka jen jedna. „Pokud je schopen odůvodnit, že existuje opravdu pouze jeden dodavatel, tak pak se dělá takzvané jednací řízení bez uveřejnění,“ popisuje výjimku Jana Jabůrková z ministerstva pro místní rozvoj. V podobné situaci se můžou ocitnout všichni, kteří potřebují z jakýchkoli důvodů výjimečné zboží či služby. Vědci se obávají hlavně následných stížností po uzavření tendru.

Reportáž Jana Šenkýře (zdroj: ČT24)
Vydáno pod