Praha – Vedení Celostátní asociace Romů ČR požádalo premiéra Petra Nečase (ODS) o zřízení funkce vládního zmocněnce pro romskou menšinu. Ten by měl dohlížet na prosazování opatření ke zlepšení podmínek života Romů i zlepšování jejich soužití s ostatními. Nečas se prý bude nápadem zabývat, teď tato agenda spadá pod zmocněnkyni vlády pro lidská práva Moniku Šimůnkovou.
Romská asociace chce vládního zmocněnce pro romskou menšinu
„Bavit se o někom, kdo v sobě bude komplexně zahrnovat romskou problematiku, je věc, která je hodná zamyšlení,“ uvedl po jednání premiér. Podle něj se dnes mluvilo o zmocněnci i o ministrovi pro romské záležitosti. Podle premiéra ale není ministr cesta, kterou by se vláda chtěla vydat.
Nečas se také s vedením romské asociace dohodl na „další vzájemné komunikaci“, aby vláda měla podněty přímo od představitelů menšiny. Veřejnost by se také měla víc dozvědět o úspěšných Romech. „Má to být nejenom vzor pro romskou komunitu, ale také zpráva majoritní společnosti, že máme posuzovat lidi podle toho, jací skutečně jsou,“ dodal premiér. Předseda Celostátní asociace Romů Vladimír Galbavý „vstřícnost“ premiéra ocenil.
O požadavku na zřízení zvláštního vládního koordinátora budou politici a zástupci romských organizací jednat co nejdříve. Termín další schůzky s premiérem byl předběžně stanoven do tří měsíců.
Podle místopředsedy romské asociace Stanislava Daniela by případný nový zmocněnec neměl být ale jen další úředník bez pravomocí, který by podléhal vládní zmocněnkyni. Podle návrhu by měl mít k dispozici vlastní „miniúřad“ v Úřadu vlády. Tvořit by ho mohla dvě oddělení. Jedním z nich by mohla být nynější vládní agentura pro sociální začleňování v romských lokalitách. Druhé by pak mělo na starosti čerpání peněz z evropských fondů, aby se tok financí sjednotil a prostředky se využívaly účelně.
GALERIE
videogallery_236969
Celostátní asociace Romů vznikla loni na podzim a chce hájit zájmy menšiny, propojit romské organizace a být partnerem pro vládu a úřady. K členům patří i známé romské osobnosti. Za premiérem se vypravili předseda organizace Vladimír Galbavý, místopředsedové Cyril Koky a Stanislav Daniel i další člen vedení Miroslav Malík.
V Česku by mohlo podle odhadů být asi čtvrt milionu Romů. Zhruba třetina z nich žije v takzvaných ghettech. Před šesti lety odborníci napočítali takových míst, kde je většina dospělých bez práce a rodiny jsou závislé na dávkách, kolem 300. Podle vedení agentury pro sociální začleňování poznatky z terénu ukazují, že teď by takových lokalit mohlo být už o stovku víc.
Mezi hlavní problémy patří podle Celostátní asociace Romů zařazení romských dětí do vzdělávacího systému, kdy je mnoho romských dětí zařazeno ve speciálních školách, i dlouhodobou vysokou míru nezaměstnanosti mezi práceschopnou romskou populací. Romové by si také přáli změnit svůj mediální obraz tak, aby nebyla romská menšina vnímána negativně, nebo dokonce jako potenciální pachatelé trestných činů.
Podle mnohých aktivistů a odborníků se situace romské menšiny v Česku ani přes vynakládané peníze nelepší, naopak se v poslední době ještě zhoršuje a napětí mezi Romy a ostatními obyvateli roste. Vztahy se vyhrotily loni třeba na Šluknovsku, nedávno pak v Břeclavi. Na Břeclavsku k tomu přispěl zraněný patnáctiletý chlapec, který uvedl, že ho zřejmě napadli Romové. Útok si ale vymyslel a úraz si způsobil sám.
Na severu Čech vzniká první domobrana
Situace se vyhrocuje také ve dvojměstí Chomutov-Jirkov, kde vzniká vůbec první oficiální domobrana. Občanské sdružení s názvem Domobrana založil Petr Kubaczka poté, co někdo napadl jeho dceru. „Pokusíme se policistům pomáhat tam, kde je tlačí bota. Protože oni nemají čas chodit někde po parčíku nebo po okrajových částech měst,“ vysvětlil.
Romská sdružení viní z eskalace napětí ve společnosti také policii, která neváhá mluvit o zlodějích „tmavší pleti“. A svůj díl viny prý také nesou média, především ta bulvární. „Úmyslně vytahují trestné činy, které mají na svědomí Romové,“ popsal praktiky bulváru novinář Patrik Banga.