Praha - Krajský soud v Praze se má po třech měsících opět vrátit k řešení kauzy žhářského útoku v Býchorech na Kolínsku. Obviněni jsou čtyři mladíci, kteří podle obžaloby loni v létě hodili do domů obývaných Romy zapálenou louč. Nikomu se při útoku nic nestalo, pochodeň se podařilo včas uhasit. Policie incident vyšetřovala jako rasově motivovaný. Rasových útoků v Česku přibývá, nejznámějším útokem proti Romům zůstává případ z Vítkova na Opavsku. Soudy extremistům za to vyměřily tresty od 20 do 22 let vězení.
Žhářský útok v Býchorech opět středem zájmu
K incidentu v Býchorech došlo vloni pozdě v noci z 10. na 11. července, kdy podle obžaloby čtveřice útočníků vyrazila z místní hospody a zamířila k domu obývanému romskou rodinou, aby je postrašila. Před domem podle svědků zazněla rasistická hesla a pak jeden z útočníků hodil zapálenou louč do okna v prvním patře. V tu chvíli v domě spaly dvě malé děti a jejich rodiče. V místnosti, kam pochodeň dopadla, naštěstí sledoval televizi jejich známý, který louč okamžitě uhasil. Napadená rodina další den po útoku svůj byt v Býchorech opustila.
Policie v souvislosti s útokem obvinila čtyři mladíky. Vojtěchu Vyhnánkovi, který louč do domu vhodil a je obžalován z těžkého ublížení na zdraví s rasovým podtextem, hrozí až 12 let vězení, Janu Říhovi, Jiřímu Drahovzalovi a Michalu Řehákovi pak může soud uložit za násilí proti skupině obyvatel a jednotlivci až tři roky vězení.
Mladíci rasový útok odmítají
Krajský soud začal případ řešit letos v létě. Čtveřice rasový útok odmítla. Vyhnánek se při výpovědi omluvil a označil vše za shodu hlouposti a nerozvážnosti. K vhození louče se přiznal, další události si prý nepamatuje, protože byl opilý.
Obžalovaní shodně tvrdili, že byli před incidentem v hospodě nedaleko napadeného domu. Poté prý ale nešli na Romy, ale dál popíjet alkohol k jednomu z nich, bydlí totiž naproti. Louče prý vzali v hospodě, protože na ulici zhasínají, chtěli si posvítit na cestu. Tvrdili, že jim po cestě zhasínaly, protože pršelo.
Zdeněk Zbořil, politolog a odborník na extremismus:
„Incident v Býchorech je závažný proto, že není ojedinělý. Nenávist mezi Romy a velkou částí společnosti se neustále prohlubuje a nějakým způsobem přiživuje. Incidentů motivovaných rasismem je alespoň podle policie plus mínus 300 ročně.“
Politolog Zbořil je přesvědčen, že se útoky proti romské menšině množí mimo jiné proto, že přibývá „netolerantních a nenávistných lidí“. Podle něj to je důsledkem růstu nenávisti v celé společnosti. „Ti lidé jsou k tomu přímo vychováváni, podívejte se do novin či vysílání všech televizí, jak se v nich šíří nenávist vůči jiným členům společnosti, nikoliv pouze proti Romům,“ upozornil odborník na extremismus. „Snad nikdy v této zemi nebylo odvysíláno tolik filmů o Velkoněmecké říši a o Hitlerovi na úkor těch, kteří proti nacismu bojovali,“ doplnil.
Žhářským útoků se věnovala i analýza trendů v neonacistickém hnutí
Analýza kolektivu autorů v čele s politologem Miroslavem Marešem o trendech v neonacistickém hnutí, zveřejněná v březnu letošního roku, si rovněž povšimla problematiky žhářských útoků na romská obydlí. Podle autorů se to týká především středních Čech a Bruntálska a okoí. Útoky analýza označila za „jeden z hlavních násilných výstupů neonacistické scény“. Tradici prý mají již od 90. let, kdy za nimi stáli neonacističtí nebo fašističtí skinheads. Ve druhé polovině 90. let se útoky podle studie objevovaly především na Jablonecku, Krnovsku a Bruntálsku.
„Zatímco v první polovině prvního desetiletí nového století se tyto útoky výrazněji (alespoň pokud je známo) neobjevily, od roku 2007 se opět dostaly do repertoáru neonacistické scény, především autonomních a svobodných nacionalistů. Útoky se opět koncentrovaly do dvou regionů, opět na Bruntálsko o okolí (včetně Šumperska) a do středních Čech,“ stojí v dokumentu. Jako problematické se jeví, že tyto obdobné útoky jsou posuzovány právně velmi rozdílně - ve Vítkově jako pokus o vraždu, jindy jako obecné ohrožení či pokus o ublížení na zdraví apod., uvádí studie.
Rozhovor se Zdeňkem Zbořilem (zdroj: ČT24)