Praha - Vláda se postavila neutrálně k návrhu předsedkyně sněmovny Miroslavy Němcové (ODS), aby k důvodům pro zánik mandátu poslance a senátora patřilo jejich pravomocné odsouzení k nepodmíněnému trestu. Podle materiálu připraveného na jednání má kabinet k předloze ústavní novely připomínky.
Bude se odejmutí mandátu odsouzeným týkat i nyní souzených zákonodárců?
Němcová uvádí, že případy, kdy je zákonodárce nepodmíněně odsouzen, nejsou slučitelné s posláním a obsahem jeho mandátu. Poukazuje i na praktickou stránku; mandát zákonodárce není možné z vězení řádně vykonávat.
Vláda podle návrhu stanoviska ale připomíná, že podle současných zákonů může být do sněmovny nebo Senátu zvolen i odsouzený člověk. Poslancům by tak mohla doporučit zvážit, zda by odsouzení nemělo být překážkou volitelnosti. Předloha by se také měla podle předběžného stanoviska vztahovat jen na zákonodárce, kterým vznikne mandát až po účinnosti novely. Němcová navrhuje, aby platila dnem vyhlášení.
Miroslava Němcová (ODS)
„Jednalo-li by se o pravomocné odsouzení k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, není dost dobře možné, aby poslanec nebo senátor svůj mandát dále vykonával. Takové odsouzení odráží zvýšenou závažnost jednání, kterého se poslanec nebo senátor dopustil. Další trvání mandátu poslance nebo senátora lze proto v případě takového odsouzení považovat za neslučitelné s posláním a obsahem mandátu poslance nebo senátora.“
Škárka jako testovací kauza
O možném zániku mandátu pro odsouzení zákonodárce se začalo hovořit v souvislosti s úplatkářskou aférou ve Věcech veřejných. Zatím nepravomocně v ní byli odsouzeni někdejší šéf poslanců VV Vít Bárta a jeho tehdejší spolustraník Jaroslav Škárka. Bártovi soud uložil za uplácení podmínku, Škárkovi za podvod tříleté vězení a zákaz výkonu poslanecké činnosti na 10 let.
Jaroslav Škárka se před týdnem proti rozhodnutí soudu o stažení z funkce odvolal a při jeho hodnocení ani ve svém čerstvém odvolání nešetřil kritikou. „Ten rozsudek já osobně považuji za právní paskvil a v té podobě, v jaké je, je podle našeho názoru protiústavní.“
Právníci Škárkův výklad zákona podpořili
Řada právníků se kloní k názoru, že při současné právní úpravě může soudce jako vedlejší trest zakázat pouze působení ve funkci, o které se rozhodne například administrativně nebo správně. "Funkce poslance je založena politickým rozhodnutím - voliči. Takže tady si nejsem jistý, zdali může soud u nás funkce vzniklé tímto způsobem zakazovat. Myslím si, že (v kauze Jaroslava Škárky) nejspíš zasáhne odvolací soud," uvedl známý advokát Milan Hulík.
Podobný názor má také Aleš Gerloch z Právnické fakulty UK: „V otázce zákazu činnosti se mi zdá rozhodnutí problematické. Samozřejmě existuje trest zákazu činnosti, je i pravda, že se zde mluví o funkci, kterou nelze zastávat, ale podle mého názoru zde byly myšleny funkce typu předseda představenstva akciové společnosti nebo jednatel společnosti, nikoliv veřejné funkce.“
Benešová: pravomocně odsouzený poslanec, to by byla ostuda
S návrhem nemá problém ani mluvčí stínové vlády pro boj s korupcí Marie Benešová (ČSSD). „Návrhu se nedivím, je těžko představitelné, že bychom měli pravomocně odsouzené poslance k nepodmíněnému trestu, a byla by to svým způsobem pro sněmovnu ostuda. Myslím, že to bude mít podporu,“ uvedla Benešová. Podobně hovoří i člen ústavněprávního výboru sněmovny Stanislav Polčák (ODS). Podle něj je ale důležitá také vážnost poslancova provinění. „Bylo by nutno změnit ústavu i prováděcí volební zákony, změna by musela být širší a politicky prodiskutována s ostatními, rozlišoval bych mezi prostými nedbalostními činy a mezi tím, co je úmyslným trestným činem nebo zločinem,“ řekl Polčák.
Vít Bárta a Jaroslav Škárka před soudem
Aféry rostou jako houby po dešti
Novela zákona by tak mohla napomoci odvolatelnosti politiků v případě jejich odsouzení. Kauz se v poslední době na poslaneckých místech objevilo hned několik. Soud nyní hrozí bývalému středočeskému hejtmanovi, poslanci Davidu Rathovi (dříve ČSSD). Policie ho stíhá pro podezření z přijetí úplatku, nyní je ve vazbě. Podle Němcové je tak třeba řešit právní úpravu odnětí mandátu pravomocně odsouzených poslanců co nejdříve. Podobné zákony existují i ve většině zemí Evropské unie.
Podobný návrh podali i komunisté
Obdobnou novelu jako Němcová předložili už v březnu opoziční komunisté. Podle ní by o mandát přišel zákonodárce odsouzený k nepodmíněnému trestu pro úmyslný trestný čin.
Zásadně kabinet nesouhlasil s další částí předlohy KSČM, která směřuje proti takzvanému přeběhlictví. Komunistická předloha je se záporným stanoviskem vlády před úvodním kolem projednávání ve sněmovně. Pro schválení ústavních změn je nutná třípětinová většina v obou parlamentních komorách.
Miroslava Němcová se jednání o návrhu KSČM nebrání, existují i jiné pozměňovací návrhy, podle jednoho z nich by nebyl mandát poslancům odejmut automaticky soudem, ale o jeho odejmutí by hlasovala poslanecká sněmovna.
GALERIE
videogallery_237826
Poslanecká imunita ve světě
Imunitu mohou využít zákonodárci na Slovensku. I tady už ale parlament několikrát poslance imunity zbavil. Například Petr Ďuračka byl v roce 2000 odsouzen za to, že boural opilý. Zbaven imunity byl například poslanec a bývalý šéf slovenské tajné služby Ivan Lexa.
Ve Francii nemohou být poslanci stíháni ani souzeni kvůli názorům, které projevili při výkonu funkce. Parlament ale může rozhodnout o vydání poslance v případě trestných činů.
V Německu imunita zajišťuje poslancům beztrestnost jen za názory vyjádřené v parlamentu, s výjimkou „pomlouvačných nebo urážlivých“ výroků. Mimo parlament může být poslanec zadržen na místě činu i bez zbavení imunity. Stíhání či uvěznění poslance ale vyžaduje souhlas Spolkového sněmu.
Stíháni a souzeni za porušení zákona jako kdokoli jiný mohou být poslanci například v Británii, USA a Belgii.
Pokud u britských poslanců nepřekročí jejich trest jeden rok odnětí svobody, neztrácejí mandát. Sám poslanec britského parlamentu ani nemůže podle rezoluce sněmovny z roku 1624 rezignovat. Postupuje se tedy tak, že poslanec požádá o to, aby byl správcem jednoho ze tří okresů blízko Londýna, a pak jako zaměstnanec koruny nemůže být poslancem, takže automaticky o mandát přijde.
Kongresmani v USA jsou zase beztrestní v tom, co řeknou na půdě Kongresu USA.