Praha - Kvůli sporu o rodový majetek spolu současný český ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg a jeho sestra, statkářka Alžběta Pezoldová nemluví už přes deset let. Důvodem je závěť jejich otce Jindřicha Schwarzenberga. Tu totiž podle Alžběty bratr Karel neplní. Píše se v ní totiž, že Karel jakožto univerzální dědic musí podniknout vše pro to, aby se rodu vrátily zámky Hluboká, Český Krumlov a pražský Schwarzenberský palác. Ty jsou dnes ve vlastnictví státu, který je získal v roce 1947 podle vyvlastňovacího zákona zvaného Lex Schwarzenberg. Alžběta Pezoldová ovšem svůj boj nevzdává a v současné době se pokouší zbavit svého bratra statusu dědice.
Schwarzenbergova sestra nevzdává boj o rodový majetek
Konflikt mezi sourozenci Schwarzenbergovými začal počátkem devadesátých let minulého století, kdy se zástupci tzv. orlické větve Schwarzenbergů - dnešnímu českému ministru zahraničních věcí - daří restituovat zámky Orlík, Čimelice, Sedlec, Varvařov a tisíce hektarů polí a lesů, zatímco sestře Alžbětě z tzv. hlubocké větve se nároky na zámky v Hluboké, v Českém Krumlově a na pražský Schwarzenberský palác uplatnit nedaří.
Synovec Karla Schwarzenberga Adam Pezold stejně jako všichni žijící potomci hlubocké větve Schwarzenbergů se domnívají, že je historicky nespravedlivé, že právě jejich odnož rodu doplatila na poválečný znárodňovací radikalismus, přestože se nikdo z nich s nacisty nezadal. Poslední majitel Hluboké - Adamův pradědeček - Adolf Schwarzenberg podporoval dokonce Benešův zahraniční odboj.
Jiří Kocian, historik, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR:
„Měl pozitivní vztah k Československému státu. V době obtížných let 1938 a 1939 se jednoznačně vymezoval jako člověk, který stojí na pozicích obrany státu, který má zájem, aby stát zůstal zachován a aby byl ochráněn před tím vnějších agresivním nacistickým nebezpečím.“
Zatímco po válce prozatím prosovětská vláda Národní fronty nesáhla na majetek orlické větve Schwarzenbergů, který nebyl tak rozsáhlý, znárodňuje takzvaným Lex Schwarzenbergem majetek hlubocké větve zcela bez náhrady. Důvod byl jednoduchý: Tak velké majetky se neslučují se systémem československé lidové demokracie. Majetek hlubocké větve Schwarzenbergů je tedy vyvlastněn před rokem 1948. Majetek té orlické větve ovšem až po roce 1948.
GALERIE
Zákon Lex Schwarzenberg zdroj: ČT24
Zástupci obou dvou větví rodů emigrovali. V roce 1960 adoptuje v Rakousku poslední žijící představitel hlubocké větve Jindřich Schwarzenberg svého synovce Karla z orlické větve, jelikož sám nemá mužského potomka, ale pouze dceru Alžbetu. Karel Schwarzenberg se tak po smrti svého adoptivního otce stal majitelem 75 procent rozsáhlých majetků rodu v Rakousku, Německu a také v Čechách - v případě, že by zde padl komunismus. Zbylých 25 procent připadá jeho sestře Alžbětě.
Po pádu komunismu restituuje Karel Schwarzenberg majetky orlické větve Schwarzenbergů, které byly zestátněny až po roce 1948. O rozsáhlý majetek hlubocké větve, z něhož by měl podle závěti Jindřicha Schwarzenberga 75 procent, ale neusiluje. Sám říká, že je realista. Uspět s restitucí majetků zestáněných před rokem 1948 je prý pouze čirá fantazie jeho adoptivní setry.
Karel Schwarzenberg byl adoptován svým strýcem Jindřichem
Tím, že Karel Schwazenberg odmítl v letech 1992-1993 žádat o restituce, ale podle Alžběty jednal v přímém rozporu se závětí jejího otce, v níž svému dědici přikazoval o restituci usilovat. „Já jsem ho k tomu několikrát vyzývala i v dopise, ale on na to nedbal. Podle mého názoru tímto ztratil svou právní pozici jako dědic, protože jednal proti vůli zůstavitele, mého otce - tedy autora závěti,“ míní Alžběta Pezoldová.
V té době ještě nebyl Karel Schwarzenberg poslancem, nýbrž kancléřem u Václava Havla. Jako úředník prezidenta tak do své práce nemohl plést své soukromé zájmy. „Strýc Jindřich řekl, že by o to měla rodina a dědici usilovat 'pokud je to možné'. Věděl, že nemá cenu se bezpodmínečně vrhat do marného boje, když to nemá smysl. Bohužel, podle českého právního řádu to možné není,“ tvrdí současný český ministr zahraničí.
Karel Schwarzenberg
Svého bratra chce soudně zbavit statusu dědice
Před třemi lety svitla Alžbětě Pezoldové naděje, když vysoudila třeboňskou Schwarzenberskou hrobku jako památku tzv. výlučně rodinného charakteru. Domnívala se, že tím se otevřela možnost žádat i jiné věci rodinného charakteru, tedy mimo systém klasické restituce. Požádala proto tehdy o navrácení obrazu své prababičky kněžny Idy ze Schwarzenbergu. Ústavní soud jí ovšem nevyhověl. Získání Schwarzenberské hrobky tak bylo zřejmě její bylo poslední vítězství. Ústavní soud totiž jasně řekl, že před únor 1948 není možné jít.
Nejnověji se Alžběta Pezoldová pokouší u rakouských soudů zbavit vůbec svého bratra statusu dědice svého otce Jindřicha Schwarzenberga. Soudy budou rozhodovat stejně jako v Česku, zda Karel Schwarzenberg podniká, „pokud to je možné“, vše pro navrácení majetku hlubocké větve a pro zrušení zákona Lex Schwarzenberg. Pokud by soud prohrál, mohl by přijít v Rakousku o zámek Murau s osmnácti tisíci hektary pozemků a o Schwarzenberský palác ve Vídni.
I v případě, že Alžběta přijede do Prahy, svého bratra odmítá navštívit. Nerada by prý pana ministra zahraničí vyrušovala v jeho kanceláři. A protože si nemají ani moc co říct, nerada by tím ztrácela čas.
Závěť rodu Schwarzenbergů (zdroj: ČT24)