S profesorem Holým se přišly naposledy rozloučit stovky lidí

Praha- V pražském krematoriu ve Strašnicích se lidé naposledy rozloučili s chemikem světového významu Antonínem Holým. Do obřadní síně přišlo kolem tří set lidí včetně premiéra Petra Nečase nebo předsedy Senátu Milana Štěcha. V rámci smutečního obřadu promluvil předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš a Zdeněk Havlas, bývalý ředitel Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB), kde Holý více než půl století pracoval. Díky Holého objevu několika druhů antivirotik přežily miliony nemocných. Právě tyto přípravky pomáhají léčit AIDS, vir pravých neštovic, pásový opar, virový zánět oční sliznice a také virovou hepatitidu typu B. Holý zemřel 16. července po těžké nemoci ve věku 75 let.

„Ačkoliv jeho objevy zachraňují nebo alespoň výrazně prodlužují životy desítkám milionů lidí po celém světě, jemu paradoxně nedokázal pomoci žádný lék. Pane profesore, budete nám všem moc chybět,“ řekl ve smutečním projevu Drahoš. Premiér po skončení obřadu uvedl, že považuje profesora Holého za vynikajícího vědce světové pověsti: „Byl to ale i vynikající pedagog, který vytvořil celé pracoviště. To bude dál pracovat na jeho výsledcích. Je tu mnoho jeho následovníků, velmi kvalitních vědců.“

Důstojný obřad v krematoriu doprovodilo několik skladeb, mezi nimi například úryvek z Händelova oratoria Mesiáš. Věnce, které obklopovaly rakev, přinesli Holého spolupracovníci, kolegové i žáci, stejně tak zástupci pražské Univerzity Karlovy a olomoucké Univerzity Palackého, kde se Holý v roce 2004 habilitoval. Smuteční věnec věnoval i prezident republiky Václav Klaus a některá ministerstva. Stuha s nápisem „Děkujeme Vám, pane profesore“ ležela i na věnci od České společnosti AIDS pomoc.

Ivan Rosenberg, vedoucí seniorského týmu ÚOCHB: „Profesor Holý byl mimořádnou osobností české a světové vědy… Vyznačoval se nesmírnou pracovitostí, perfektní organizací práce a houževnatostí. Říká se, že štěstí přeje připraveným, on skutečně byl připraven… Bylo úžasné ho pozorovat při práci, měl jsem tu čest být s ním 11 let v laboratoři.“

Antonín Holý, ikona české vědy, celý život zasvětil laboratoři a zůstal skromným člověkem. Patří mezi nejvýznamnější přírodovědce 20. století a jeho preparáty léčí miliony lidí na celém světě. „To, co udělal, tedy antivirální látky, je bezesporu asi nejvýznamnější objev, který česká věda vůbec zaznamenala. Snad se to dá srovnat jenom s kontaktními čočkami,“ míní vědec Pavel Hobza.

Z jeho laboratoře vzešel nejprodávanější a dosud nejúčinnější lék proti AIDS, medikamenty proti pravým neštovicím, žloutence typu B nebo pásovému oparu. Získal několik významných cen včetně čestného doktorátu i profesury. Nobelovy ceny se ale nedočkal. „Já jsem nikdy příliš nedbal na vyznamenání a na pocty, na hodnosti. Tak samozřejmě jsem rád, ta práce byla takhle oceněná, pochopitelně,“ uvedl Holý v roce 2004. 

Za svůj život Holý napsal nebo se podílel na stovkách publikací a šedesátce patentů. Příkladná je podle mnohých jeho píle, pracovitost a cílevědomost i to, že výsledky svého výzkumu dokázal dotáhnout do medicínské praxe. Jeho odkaz tak vědu mění dál. Spojené státy nedávno schválily jeho přípravek jako preventivní lék chránící rizikové skupiny před virem HIV.