5 999 999 korun - číslo, které vzbudilo pozornost. Je to přesně o korunu míň než limit, nad kterým musely všechny úřady ze zákona vypsat otevřené výběrové řízení. Silničáři se mu vyhnuli. Kontroverzní hodnotu zakázky navíc použili hned v sedmi případech.
Další podezřelá okolnost je, že všech sedm zakázek v této ceně má uzávěrku 29. března. Tedy jen dva dny předtím, než zákon šestimilionový limit snížil na polovinu. V součtu se ústecká správa silnic podle zveřejněného zadání chystala utratit dohromady až 42 milionů korun. Zakázky ale rozdělila po okresech. „Kdybychom to vypsali na celý kraj, upřednostnili bychom velké firmy a diskriminovali ty malé firmy z našeho regionu,“ obhajuje rozdělení zakázky technický náměstek Správy a údržby silnic Ústeckého kraje Jaroslav Tačner.
„Zřejmě se jedná o naprosto účelové rozdělení zakázek. Podle našeho názoru je to jasné obcházení zákona o veřejných zakázkách,“ říká právník Transparency International Petr Leyer.
Všech sedm smluv totiž získala jediná firma. Z pěti oslovených prý nabídla nejnižší cenu za metr dopravního značení. Rozdělení zakázky ale zaráží i krajskou opozici. „Původně nemohla být zakázka na celý kraj. Nakonec ale zjistíme, že je to jedna jediná firma pro všechny okresy,“ kritizuje krajský zastupitel a senátor Jaroslav Doubrava (Severočeši.cz).
„Smlouvy jsou platné, nikdo je nezpochybnil ani nenapadl, tudíž nemáme žádné indicie o tom, že by nebylo něco v pořádku,“ tvrdí mluvčí kraje Magdaléna Hanáčková.
Čtyřicet dva milionů podle správců silnic ale firma nedostane. Byl jen strop a celou částku údajně silničáři nikdy neměli v plánu utratit. Jestli ústečtí správci silnic svým postupem opravdu porušili zákon, musí posoudit antimonopolní úřad. Podnět a podklady by měl dostat během příštího týdne.
Reportáž Terezy Kručinské
Veřejné zakázky v Česku:
Nová pravidla pro veřejné zakázky platí v Česku od dubna. Kromě zrušení losovaček, tedy výběrových řízení šitých na míru konkrétní firmě, došlo k úpravám limitů.
Veřejnou zakázku na stavební práce teď musí zadavatelé vypsat vždy, když bude v hodnotě 3 milionů korun a vyšší. U zakázek na dodávky a služby je to milion a víc. Před změnou byly limity dvojnásobné. A vítězné firmy musí zveřejňovat všechny subdodavatele, kteří dostanou přes 10 procent z ceny zakázky.
Zákon taky zavedl novou kategorii významná veřejná zakázka - v případě státu se bude jednat o ty za nejmíň 300 milionů korun bez DPH, u krajů a obcí pak 50 milionů. Takové zakázky bude vždy u státu schvalovat vláda, u samospráv zastupitelstvo. A opačný pohled na změnu pravidel: například menším obcím často vadí, že stavby se podle starostů zpomalují a prodražují. A hlavně že žádnou opravu už není možné řešit akutně.
Veřejnými zakázkami v Česku projde ročně víc než 500 miliard korun. Ministerstvo pro místní rozvoj zatím fungování nových pravidel vyhodnocuje a měnit se je - navzdory kritickým hlasům - nechystá.