Demonstrace proti Kněžínkovi upozornila na jeho „památkářské hříchy“

Praha – Zhruba 50 lidí se sešlo na pražském Mariánském náměstí u sídla magistrátu, aby vyjádřili protest proti jmenování Jana Kněžínka šéfem kanceláře památky světového dědictví UNESCO. Kritikům vadí jeho bývalé působení na pozici ředitele odboru památkové péče magistrátu. Protestní shromáždění svolala Česká pirátská strana, přišli například i někteří architekti. Přítomní Kněžínka označili za „hrobaře pražských památek“. Kněžínek ovšem kritiku odmítá s tím, že vznik jeho postu UNESCO přímo požadovala.

Přítomní před magistrátem debatovali o několika kontroverzních kauzách, v nichž Kněžínek hrál roli. Patří k nim například sporná rekonstrukce Karlova mostu či rekonstrukce historického domu na Hradčanech, kde má být Knihovna Václava Havla. Vedle stoupenců pirátské strany se demonstrace účastnili i památkáři.

Kněžínek památkářem? Jako kdyby byl Mengele izraelským ministrem zdravotnictví

Nejznámější kauza Kněžínka byla podle kritiků oprava Karlova mostu, kde došlo k nevratným změnám. Dalším skandálem bylo schválení zbourání domu na Václavském náměstí v památkově chráněné zóně UNESCO.

Martin Kadrman, Asociace sdružení pro rozvoj a ochranu kulturního dědictví: „Jmenovat pana Kněžínka do funkce šéfa kanceláře UNESCO v České republice je úplně stejné, jako kdyby Josef Mengele byl jmenován izraelským ministrem zdravotnictví.“

„Nesouhlasíme s tím, aby byl do funkce vedoucího kanceláře UNESCO jmenován člověk, který je spojený s rozsáhlými památkářskými kauzami a který se svým dosavadním působením naprosto zdiskreditoval,“ uvedl Vítězslav Praks z České pirátské strany.

Jan Kněžínek
Zdroj: ČT24

Kněžínek na své funkci lpěl, tvrdí radní

Kněžínek v červenci skončil ve funkci ředitele odboru památkové péče magistrátu po deseti letech. Odbor dává závazná stanoviska například k tomu, zda mají chystané developerské projekty vliv na Pražskou památkovou rezervaci. Pražský radní pro kulturu Václav Novotný připustil, že Kněžínek funkci opustil mj. na základě nátlaku ze strany radních. „Měl velké chtění zůstat ředitelem odboru památkové péče. Když jsem mu v prosinci navrhoval, abychom se rozešli dohodou, zprvu s tím souhlasil a pak si to rozmyslel,“ konstatoval Novotný s tím, že je Kněžínek „vnímán jako málo komunikativní a leckdy arogantní“.

Kněžínkovo jméno se pojí s kontroverzní rekonstrukcí Karlova mostu, úvahami o demolici domu na rohu Václavského náměstí a Opletalovy ulice nebo se souhlasem na vznik moderní novostavby na konci Revoluční ulice.

Kněžínek výhrady odmítá

Jan Kněžínek přiznává, že některé své kroky v minulosti nejspíš neuměl dobře vysvětlit, nicméně, že by udělal nějaké výrazné pochybení, to odmítá.

Kritici mu vyčítají mj. to, že údajně vycházel příliš vstříc některým investorům a developerům. Kněžínek se proti kritice dlouhodobě ohrazuje. „S výsledkem práce jsem spokojený, jedná se o budoucnost. Je otázka, jestli jsem v průběhu celých deseti let dobře komunikoval s veřejností a jestli jsem jí dostatečně vysvětlil, co je potřeba, to je otázka, kterou se dodnes zabývám, jestli jsme něco nepodcenili,“ konstatoval dnes ve Studiu 6.  

Stejně tak Kněžínek odmítá i ty výhrady, že by jeho nová funkce mohla být „trafika“, neboť instituce, do jejíhož čela se dostal, vzniknout musela. „Naše povinnost založit kancelář UNESCO vznikla před pěti lety, kdy se UNESCO rozhodlo, že všechny subjekty, které chtějí dostat nominaci, musí mít hotový management plánu, kancelář UNESCO a radu světové památky. Ti, kteří vstoupili předem, to musí dodělat. My jsme se dohodli, že do roku 2012 toto bude hotovo,“ informoval Kněžínek s tím, že v současnosti rada metropole projednává vznik Rady světové památky.

Totéž potvrdil i pražský radní pro kulturu Václav Novotný (TOP 09). „Pan Kněžínek absolvoval výběrové řízení, do kterého se po hříchu přihlásili jenom čtyři lidé, z nichž jeden ani nedoložil všechny doklady, a ze tří zbývajících je jediný, kdo vykazuje praxi v oboru,“ uvedl.