Praha/Bratislava - Rekordní ceny benzinu nutí stále více lidí k úvahám o jízdě na kole. Dopravní experti tím dostávají další argument, proč co nejdřív změnit zákony ve prospěch cyklistické dopravy. Odborníci z Centra dopravního výzkumu, kteří národní cyklistický plán připravují, jezdí pro inspiraci do Německa. Příkladem jsou jim například nedaleké Drážďany. V barokním městě na Labi totiž dává kolu přednost 16 procent lidí, v Praze pouhé jedno procento. Na plánu cyklodopravy pracují experti napříč pěti ministerstvy, znovu by se měli sejít v říjnu.
Drahý benzin nahrává cyklistům, města hledají nápady v Německu
Saské metropoli hraje do karet rovinatý terén a široké ulice, rájem cyklistů by ale Drážďany nebyly bez přestaveb, úprav a nových dopravních pravidel, která město pro cyklisty zavedlo během posledních dvaceti let. Přechody jsou například rozdělené zvlášť na část pro chodce a cyklisty a chodníky jsou téměř bez obrubníků. Problém není ani se zaparkováním kola. Město pro ně má čtyři tisíce speciálních stanovišť, v Praze jich je pro srovnání jen tisícovka.
Česká metropole chce nyní po vzoru Drážďan například zvýšit počet jízdních pruhů a počet parkovacích míst. Hlavní ale bude zkombinovat jízdní kolo s veřejnou dopravou. Podle předsedkyně Komise pro cyklistiku Moniky Krobové Hášové je totiž problém i ve vzájemném soužití cyklistů a motoristů.
Plány pro Česko
- Do roku 2020 by se měl zvýšit podíl cyklistiky na přepravě na 10 procent. Podle posledních čísel je to teď v Česku zhruba polovina
- Cyklostezky by měly být bezbariérové, z tras by měla zmizet i místa, kde se často bourá
- Zázemí v cíli - stejně jako autodoprava i cyklisti potřebují svá parkovací místa
- Úprava veřejného prostoru - je třeba zřídit pruhy pro cyklisty a propojit je s ostatními druhy dopravy tak, aby si zároveň nepřekážely
Národní plán cyklodopravy má v plánu zlepšit podmínky pro cyklisty v celé republice. Rychleji než Praha by vzhledem k terénu mohly zavést drážďanský model například Pardubice, Hradec Králové či Olomouc. Inspiraci by města mohla hledat i v českém Uničově, kde jezdí na kole do práce téměř 50 procent lidí, což je nejvíc v celém Česku. Na kole tu začali ve velkém jezdit už v 50. letech. Tehdy lidé jezdili do uničovských strojíren, které jsou vzdálené asi tři kilometry od města. Tradice po revoluci zůstala, a i proto před osmi lety vznikl projekt Uničov – město bez bariér. „Základním předpokladem, aby byla doprava na kole ve městech úspěšná, je dobré značení, dobré povrchy, jejich provázání a výchova řidičů,“ uzavřel děkan fakulty dopravní ČVUT Petr Moos.
Bratislava chce, aby lidé jezdili do práce na kole
Problémy s cyklodopravou ve městech řeší i na Slovensku. Bratislava například chce, aby lidé jezdili do práce raději na kole než autem. Buduje proto rozsáhlou síť cyklostezek a slibuje si, že tak alespoň částečně vyřeší každodenní dopravní zácpy a zoufalý nedostatek parkovacích míst. Radnice si za to ale vysloužila kritiku od chodců, kteří tvrdí, že jim po zabrání části chodníku nezůstalo na oblíbeném nábřeží téměř žádné místo. Po vlně stížností slibuje radnice nápravu. Čáry vyznačující cyklostezku přemaluje a zúží. Pěší by tak měli získat asi půl metru navíc.
Zelená pro cyklostezky (zdroj: ČT24)