Praha – Vlastním jménem se jmenoval Matěj Pavlík, ale dějiny si ho pamatují jako biskupa Gorazda II. Rodák z Hrubé Vrbky na Hodonínsku, který patří mezi nejvýraznější propagátory návratu k cyrilometodějské tradici, projevil i výrazné národní cítění, když se v období protektorátu podílel na ukrývání parašutistů, kteří provedli atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Za svou statečnost ovšem také zaplatil životem. Nacisté ho popravili 4. září 1942.
Vladyka Gorazd – biskup, který padnul za Heydricha
Ačkoli biskup Gorazd platí zejména za stoupence pravoslavné církve, svou církevní dráhu zahájil jako katolík; v Kroměříži vystudoval Arcibiskupské gymnázium i bohosloveckou fakultu v Olomouci, kněžskou službu vykonával na Bruntálsku a Opavsku, za první světové války působil jako válečný kurát. V meziválečném období se ovšem s katolickou církví rozešel, a to zejména kvůli svým nonkonformním názorům (požadoval např. zrušení celibátu), a už na začátku 20. let konvertoval k pravoslaví.
Velký vliv na Gorazdův život měla česká náboženská tradice. Už během studia se zajímal o Cyrila a Metoděje, odkud byl jen krůček k jejich následovníkovi, biskupu Gorazdovi, jehož jméno přijal v roce 1921.
Zlom přinesl atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha v květnu 1942. Právě Gorazdovi duchovní ukryli atentátníky v čele s Janem Kubišem a Jozefem Gabčíkem do chrámu sv. Cyrila a Metoděje v pražské Resslově ulici. „Jednali bez jeho vědomí, ale vlastně podle toho, jak je Vladyka Gorazd naučil,“ dodává duchovní správce pravoslavné církevní obce v Jihlavě Jan Baudiš.
Když byl úkryt parašutistů prozrazen, nechal se Gorazd výměnou za beztrestnost ostatních pravoslavných věřících dobrovolně zatknout. Nacisti ale slib porušili a spolu s Gorazdem, který zemřel 4. září 1942, zastřelili další tři duchovní. Ostatní členové církve byli deportováni na nucené práce do Německa. O 45 let později byl jako mučedník svatořečený.
Reportáž Filipa Zdražila (zdroj: ČT24)