Praha - Nepřehlédnutelným zlomem událostí posledního československého léta byla abdikace prezidenta Václava Havla. Ten odešel záhy po přijetí slovenské deklarace o svrchovanosti. Bývalý mluvčí prezidenta Havla a poslední československý velvyslanec ve Spojených státech Michael Žantovský tvrdí, že přijetí slovenské deklarace nebylo tím posledním kamínkem do skládačky, Havel o abdikaci uvažoval už delší dobu, čekal jen na to, až jím jmenovaná federální vláda získá důvěru, což se stalo den před přijetím deklarace o svrchovanosti Slovenska.
Poslední československé léto, Havel nesl rozpad traumaticky
Jak odcházel Havel z Hradu
Michael Žantovský zavzpomínal v pořadu Interview ČT24 na rozpad Československa: „Byl to pro nás velmi emocionální, velmi těžký den. Byl to současně den, kdy se prezident Václav Havel s vědomím toho, že je proces rozpadu státu nezastavitelný, rozhodl rezignovat. Odpoledne měl v Lánech velkou tiskovou konferenci, kterou jsem ještě jako jeho mluvčí moderoval… On byl unaven a i ten jeho tým byl unaven… Nebyl to výsledek, který si on přál, který jsme si přáli my. Ale on chápal, že tomu nemůže zabránit, ale nechtěl to jaksi zaštítit prezidentskou autoritou,“ řekl ke dni, kdy byla vyhlášena Deklarace o svrchovanosti Slovenské republiky.
Havel: „Nemohu nést odpovědnost za vývoj, na který přestávám mít vliv. Tak jako se nechci stát brzdou historického vývoje, nechci být ani pouze dosluhujícím úředníkem, který bude ještě několik týdnů čekat na okamžik, kdy definitivně opustí svůj úřad, a který bude po tu dobu jen pasivně pozorovat další dění a jen formálně plnit své formální povinnosti.“
Stejně jako u Václava Havla bylo i pro Žantovského a pro bývalého místopředsedu České národní rady Jiřího Vlacha zlomovým okamžikem vyhlášení výsledků voleb v červnu 1992, kdy v obou zemích vyhrály strany, které spolu neměly pranic společného. A bylo tak zřejmé, že bude velice obtížné sestavit federální vládu, která by mohla účinně vést zemi. „Slováci chtěli mít právo rozhodovat samostatně, pak je společný stát nemožné udržet,“ komentoval situaci ve speciálu ČT24 o rozpadu Československa Vlach.
GALERIE
Rozpad Československa - Michael Žantovský
Podle Milana Čiče, bývalého místopředsedy federální vlády rozhodnutí o samostatnosti Slovenska dozrávalo léta. „My jsme si to dokázali představit například i v roce 1968, kdy se připravoval zákon o československé federaci. Tehdy se tam pojmenovaly dva subjekty, stát český a stát slovenský,“ vysvětluje slovenský pohled na věc Čič s tím, že v té době šlo o první náznaky toho, že tu jsou dva státní útvary, které mají svoji subjektivitu. Nicméně i toto federální upořádání mělo své vady na kráse, které se projevovaly politickými nedorozuměními už v době minulého režimu, a vše vlastně vyvrcholilo na konci roku 1992.
Havel nechtěl využít svůj vliv, Klaus tvrdí, že Havel se sám vyautoval…
Rozpad státu Havel nesl velmi traumaticky. Jako prezident se domníval, že nese určitou politickou odpovědnost za rozdělení československé republiky. Přesto, že podle Žantovského měl Havel v politice ještě jakýsi vliv, nevyužil jej. Měl totiž jiný názor na další vývoj Československa než vítězové voleb, chtěl referendum. V případě, že by se vložil do jednání o budoucnosti republiky, hrozilo, že se dostane do konfliktu s Václav Klausem a s Vladimírem Mečiarem.
„Role Václava Havla na rozpad republiky byla prakticky neznatelná, tím, že odešel sám z Hradu, tím se vlastně vyautoval z těchto diskusí.“ Tak prezident Klaus okomentoval Havlovu úlohu při rozpadu federace.
Interview s prezidentem Václavem Klausem
Havla Klaus kritizoval spíš za jeho podle něj nešťastné výroky o „králíkárnách v Bratislavě“ a o obranném průmyslu, které prakticky zlikvidovaly nemalou část průmyslu na Slovensku. „To Slováci brali jako přímý útok z Prahy na ně…“ Žantovský s Klausem nesouhlasí. Podle něj by k útlumu zbrojní výroby na Slovensku po ukončení studené války došlo stejně, i bez ohledu na slova Václava Havla.
1992: Rozpad Československa (zdroj: ČT24)