Praha – Ve sněmovně se sešli nespokojení poslanci ODS se šéfem poslaneckého klubu Zbyňkem Stanjurou. Šlo o první schůzku mezi vedením strany a rebely, k dohodě ale nedošlo. Podle revoltujících poslanců by totiž měly příští rok zůstat současné sazby DPH ve výši 14 a 20 procent, jediná další možnost je pak jednotná sazba. Po schůzce to uvedl jeden z nespokojených poslanců Petr Tluchoř. Skupina poslanců volá také po snižování zákonných výdajů státu a po dokončení privatizace státního majetku.
První schůzka bez výsledku, rebelové zvýšení DPH dál odmítají
Vláda navrhovala pro příští rok zvýšit sazby DPH o jeden procentní bod. Návrh sice už jednou ve sněmovně dostal zelenou, pak ho ale zablokoval Senát a napodruhé už šestice poslanců zákon nepodpořila. Nečasova vláda však balíček poslala do sněmovny znovu v prakticky totožném znění a spojila s ním hlasování o důvěře vládě. Podle Tluchoře ovšem není možné, aby v balíčku byly jen kosmetické změny - existuje podle něho prostor snížit výdaje státu. Spolu s dalšími nespokojenými poslanci volá také po reformách, které sníží mandatorní výdaje státu, ty by měly platit od roku 2014.
Zachování současných sazeb DPH je pro šestici poslanců prioritou, uvedl Marek Šnajdr, který také balíček nepodpořil. Plánované zvýšení sazeb daně o jeden procentní bod by podle něho nepomohlo ekonomice; snížila by se prý spotřeba a výběr daně by nebyl takový, jaký se očekává.
Skupina poslanců ale kritizuje i další vládní předlohy. „Považujeme za nezodpovědné, aby pravicová vláda schvalovala kroky, na které nemá peníze. Jsou to například důchodová reforma a církevní restituce,“ uvedl Tluchoř. Podle něj není možné restituce financovat ze stále nových daní - lepší by prý bylo využít peníze z privatizace.
Reportáž Vladimíra Keblúška (zdroj: ČT24)
„Druhý pilíř, který si dovedeme představit, jsou jednorázové příjmy z privatizace, zde vidíme velký prostor,“ uvedl Tluchoř. Jaké podniky by podle nich stát měl prodat, ale zatím nechtěl upřesnit. Stát by ještě mohl privatizovat například pivovar Budvar, České dráhy či společnost Čepro, která mimo jiné vlastní síť čerpacích stanic EuroOil. Ve vlastnictví státu je dosud také Český Aeroholding, který zahrnuje České aerolinie a Letiště Praha.
Zbyněk Stanjura po jednání novinářům řekl, že stále věří v dohodu poslanců ODS o podobě balíčku. Zdůraznil, že klub jej ve sněmovně v prvním kole projednávání podpoří a schválí zkrácení lhůty pro projednání předlohy ve výborech na 30 dnů. S „rebely“ se povedou další jednání. „Cílem je, aby na konci procesu byl klub jednotný při hlasování o daňovém balíčku,“ zdůraznil Stanjura. Řešení podle něho musí být takové, aby schodek rozpočtu pro příští rok činil nejvýše tři procenta hrubého domácího produktu. Jednání mají pokračovat v úterý na poslaneckém klubu ODS.
Nečas: Klub ODS je místo pro urovnání sporu
Sám Nečas odmítá, že by vláda byla čtyřkoalicí ODS, TOP 09, LIDEM a šesti poslanců, kteří minulý týden pro návrh nehlasovali a přispěli tak k tomu, že sněmovna nedokázala zrušit veto Senátu. Proto se premiér domnívá, že by se věc měla řešit na úrovní poslaneckého klubu. Nečas už dříve připustil, že šestice poslanců ODS porušila koaliční dohodu.
Petr Tluchoř označil spojení balíčku a hlasování o důvěře za hloupé, podle Nečase by ale nemělo smysl dále vládnout, pokud by kabinet nebyl schopen prosazovat své návrhy. V případě, že by nakonec vláda padla, jsou jednou z reálných alternativ předčasné volby, které by se mohly konat v termínu voleb prezidentských. Podle premiéra by byly lepší alternativou než úřednická vláda. K předčasným volbám se kloní i opoziční ČSSD, která chce předložit svůj vlastní pozměňovací návrh, kterým chce co nejdřív prosadit DPH na 14 a 19 procent. Takové sazby by platily i příští rok.
Vedení sněmovny zatím řeší, jak bude hlasování o daňovém balíčku vypadat. Premiér Petr Nečas totiž s jeho schválením spojil hlasování o důvěře vládě, zádrhel je ovšem v tom, jak to bude v případě senátního nebo prezidentského veta. K běžnému hlasování totiž Nečasovi stačí jen prostá většina ve sněmovně, ovšem k přehlasování veta potřebuje minimálně 101 poslanců a ty rozhodně nemá jisté.
„Stojíme na terénu, který neznáme. Existuje řada právních výkladů, co se má stát,“ uvedla předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová (ODS). Sněmovna si proto nechává vypracovat rozbor od ústavních právníků. Ti mají říct, zda se důvěra týká celého hlasování, tedy i případného vrácení ze Senátu a od prezidenta.
Vydáno pod