Praha – Vláda se s rebelujícími poslanci stále nedohodla na podpoře stabilizačního balíčku, se kterým spojila žádost o vyslovení důvěry. Čas jí přitom rychle ubíhá. Sněmovna by se mohla balíčkem zabývat už na další schůzi, která začíná 18. září. Podle ústavních právníků by ale na problém s dostatečným počtem hlasů nutně narazit nemusela, bude jí stačit prostá většina, tedy polovina přítomných poslanců, což by mohlo být za jistých okolností méně než 101.
101 hlasů? Podle právníků by mohlo stačit k získání důvěry méně
Vláda předložila balíček prakticky v nezměněné podobě. Rebelové ovšem požadují změny. Daň z přidané hodnoty by podle nich například měla zůstat na současných 14 a 20 procentech, vláda v balíčku ovšem počítá se zvýšením sazeb na 15 a 21 procent. A ustupovat se jí zatím příliš nechce, na změnách by se totiž musela shodnout celá koalice. Další jednání jsou na programu příští týden. Už v úterý bude o balíčku jednat sněmovní frakce ODS.
V jaké fázi se na pořad jednání dostane důvěra vládě, zatím není jasné. Podle ústavních právníků může vláda spojit žádost o důvěru hned s prvním čtením. „Já myslím, že bude zájmem vlády, aby to spojila s prvním čtením,“ míní ústavní právník Václav Pavlíček. Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) to ale vidí jinak. Prohlásil, že se o důvěře vládě bude hlasovat pokaždé, kdy bude sněmovna o balíčku rozhodovat, tedy i v případě, že zákon sněmovně vrátí Senát nebo prezident.
Václav Pavlíček
„Nehrozí z toho bezprostředně volby. Hrozí z toho pouze to, že když vláda nedostane důvěru, tak musí podat demisi. Na základě toho pak může být jmenována vláda nová.“
Kolik hlasů by ale v takovém případě vláda potřebovala? Pro schválení zákona by bylo potřeba 101 hlasů. S důvěrou už to ovšem podle právníků tak jednoznačné není. „K hlasování o důvěře je přirozeně potřebná normální většina, kdežto na přehlasování je třeba 101. V tom jsou různé funkce, i kdyby nebylo dosaženo těch 101, tak by vláda důvěru měla, pokud získá normální většinu,“ tvrdí Pavlíček.
Vláda navíc podle právníků další hlasování ve sněmovně s důvěrou už spojovat nemusí. Podle experta na ústavní právo Jana Kysely se svázání zákona s důvěrou vládě dá použít pouze na projednání ve sněmovně až do třetího čtení, nikoliv na sněmovní hlasování o zákoně vráceném Senátem či prezidentem.
Právníci zároveň upozorňují na to, že vyslovení nedůvěry stále neznamená předčasné volby. O vládě je možné dál vyjednávat. Tím, kdo ji bude sestavovat, by však již nutně nemusel být dosavadní premiér Petr Nečas (ODS). Teprve třetí vyslovení nedůvěry vede k předčasným volbám.
Rozhovor s Václavem Pavlíčkem (zdroj: ČT24)