Praha - Milada Horáková nebyla jediná žena odsouzená ve vykonstruovaném soudním procesu na přelomu května a června v roce 1950. Prokurátorka Brožová-Polednová, která měla v procesu na starosti právě ženy, se do obžalovaných ve své závěrečné řeči pustila přímo s vervou: „V tisících rezolucích, které dostáváme, s hnusem se odvrací náš lid od těchto zrádců. A naše dobré ženy a mámy se ptají - kam jste daly srdce vy, obžalovaná Horáková, Kleinerová, Zemínová, když jste zrazovaly naši vlast a boj milionů žen za mír?“ Jedna ze zmiňovaných žen byla i Františka Zemínová, která dva roky po svém propuštění 26. září roku 1962 umírá ve Velichovkách poblíž Náchoda.
Zemínová: S komunisty si nerozuměla, v kriminálu ji nechali 10 let
Františka Zemínová ve vykonstruovaném procesu dostala dvacet let, přestože jí tehdy bylo již šestašedesát let. Národní socialistka Zemínová byla politicky aktivní již od šestnácti, bojovala za sociální a politické požadavky žen, mimo jiné se zapojila do práce Výboru pro volební právo žen, který vznikl v roce 1905, v roce 1910 skončila dokonce za takzvanou protihabsburskou činnost ve vězení.
Roku 1918 stála v popředí politického dění – ještě před říjnem 1918 prorokovala brzký konec monarchie a již v květnu 1918 z balkonu Národního divadla hovořila o Československé republice a o T. G. Masarykovi jako prezidentovi.
Rázně vystupovala proti komunistům před válkou i po ní
Politicky aktivní je i po vzniku republiky. Jako poslankyně hájí dál nejen požadavky žen, ale i zájmy zemědělců, drobných živnostníků a staví se rovněž za práva legionářů. A s komunisty nenašla společnou řeč už tehdy. V prosinci roku 1929 při prvním vystoupení Klementa Gottwalda v parlamentu, kde hovořil o tom, jak se komunisté jezdí do Moskvy učit třídním nepřátelům zakroutit krkem, to byla právě ona, kdo žádal, aby mu bylo odebráno slovo.
Kromě komunistů brojila i proti rozpínavosti henleinovců. Po podepsání Mnichovské dohody zůstala v ústraní. Okupaci zřejmě přežila i proto, že byla prohlášena za mrtvou - České slovo totiž zveřejnilo zprávu o úmrtí její švagrové, která se jmenovala stejně, Františka Zemínová.
Na konci války se opět zapojila do politického života a v květnových dnech to byla právě ona, kdo v pražské Lucerně provolával Petra Zenkla předsedou národních socialistů. Rázně vystupovala proti praktikám komunistické strany, proto ji události února 1948 zklamaly – viděla, že československý pokus o demokratický stát je u konce….
V listopadu roku 1949 si pro ni přišli a z komunistického vězení se dostala až při velké amnestii v květnu roku 1960 jako těžce nemocná osmasedmdesátiletá žena, která ve vězení prodělala mimo jiné dva infarkty. Zemřela dva roky poté…
Unikátní dokumentární série Proces H (10 × 52 min.) vypráví o přípravě, průběhu a aktérech komunisty inscenovaného „Procesu s vedením záškodnického spiknutí proti republice se skupinou Dr. Milady Horákové“ z roku 1950. Dokumentární cyklus vysílala Česká televize a všechny díly lze najít ve videoarchivu.