Praha - Maturity pravděpodobně budou mít v příštích dvou letech pouze jednu základní úroveň. Povinné předměty zůstanou místo plánovaných tří jen dva - z češtiny a cizího jazyka či matematiky. Nepovinné předměty budou také jen dva. Počítá s tím novela školského zákona, kterou schválila sněmovna s úpravami, na nichž se dohodli poslanci s ministrem školství Petrem Fialou. Pro bylo 142 ze 158 přítomných poslanců. Cermat dnes také informoval, že podzimní opravnou zkoušku z dospělosti nezvládlo 38 procent žáků.
Maturity mají nakročeno k jedné verzi
Novelu nyní dostane k posouzení Senát. Na její definitivní přijetí zbývá zhruba půldruhého měsíce, aby pozměněná pravidla platila před 15. listopadem. Do tohoto termínu totiž středoškoláci odevzdávají přihlášku ke zkoušce z dospělosti.
„Je to řešení na dva roky,“ uvedl ke změnám Fiala. Během této doby by měla expertní komise připravit koncepční změny v podobě státních maturit. „Je to kompromisní řešení mezi chtěným a možným cílem,“ dodala předsedkyně sněmovního školského výboru Anna Putnová (TOP 09). Podle poslankyně byla po letošku ve hře i varianta úplného upuštění od společné části státních maturit, to by ale považovala za nešťastné a krok zpět. „Takto jsme našli řešení, jak společnou část státních maturit zachovat a dát současně projektu šanci, aby se dotvořil do podoby, která bude vyhovovat modernímu pojetí státní zkoušky,“ řekla ČT Putnová. Rovněž stínový ministr školství Marcel Chládek (ČSSD) mluvil o kompromisním řešení. „Není to konečná verze, ale je nutné přestat dělat ze studentů pokusné králíky,“ prohlásil Chládek.
Bárta (VV) nazval Fialu hrobařem školství
Smířlivě se ke změně postavila nejsilnější opoziční strana ČSSD. „Je to kompromisní řešení, není samozřejmě ideální, na druhou stranu je rozhodně lepší než to, co bylo spuštěno,“ podotknul stínový ministr školství Marcel Chládek.
Zamítnutí novely marně požadoval Vít Bárta (VV). Podle něho povede k propadu konkurenceschopnosti ČR kvůli tomu, že povinným maturitním předmětem nebude matematika. Fialu nazval hrobařem českého školství mimo jiné kvůli tomu, že novela ruší těžší úroveň maturity, s níž se počítalo jako náhradou za přijímací zkoušky na vysoké školy. „To je to svinstvo, to je ta největší prasárna,“ prohlásil Bárta za nesouhlasných výkřiků.
Vít Bárta s pohřební urnou pro ministra školství
Změny jsou reakcí na kritiku letošních státních maturit, které byly podle expertů i studentů příliš obtížné. Lavina kritiky se snesla například na hodnocení písemných prací. Neuspělo v nich přes 21 procent studentů, což je o 1,7 procentního bodu více oproti loňsku. „V provedení letošních státních maturit došlo k řadě významných pochybení,“ přiznal Fiala. V příštím roce se to podle něho nesmí opakovat, což stávající pravidla nezaručují.
Pověst maturit ani nové opatření podle ředitelů škol příliš nenapraví. „Vezmeme-li si, že v současné době už třetí maturitní ročník v září v podstatě neví, jak bude na jaře maturovat, tak to určitě problém je,“ podotkla ředitelka gymnázia Nad Štolou Renata Schejbalová.
Studentům by se měla prodloužit lhůta na odvolání
Předloha počítá například s tím, že by písemné slohové práce z češtiny opět hodnotili učitelé jmenovaní ředitelem školy. Dosud sloh známkovali anonymní hodnotitelé, které vybralo Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání, tedy CERMAT. Pro maturity v příštím a přespříštím kalendářním roce mají být použity nyní platné katalogy požadavků „pro základní úroveň obtížnosti“.
Změnit se mají také možnosti odvolání ke krajskému úřadu nebo ministerstvu školství. Studenti mají mít nově na odvolání 20 dní místo dosavadních osmi nebo pěti dní. Ministerstvo má nově řešit pouze odvolání vůči výsledku dílčí zkoušky formou didaktického testu, který má být nadále vyhodnocován centrálně. Přijaté změny mají státní maturitu a její organizaci zlevnit, podle ministra o 50 milionů korun. Tedy o pětinu v porovnání s dosavadním stavem.
GALERIE
videogallery_269440
Bez maturity zůstala zhruba desetina ročníku
U podzimních opravných maturit propadlo 38 procent žáků. Sdělil to mluvčí centra pro přípravu maturit Cermat Petr Habáň. Spolu s těmi, kteří se ke zkoušce vůbec nedostavili, tak letos zůstalo bez maturity 10 000 mladých lidí, tedy zhruba desetina ročníku. Největší neúspěšnost byla v matematice, v testu propadlo 55 procent studentů.
„Podzimního termínu společné části maturitní zkoušky 2012 se zúčastnilo 21 200 z celkového počtu 23 100 přihlášených žáků,“ uvedl Habáň. „Všechny přihlášené zkoušky úspěšně složilo 13 100 žáků, to je 62 procent těch, kteří ke zkoušce přišli,“ dodal s tím, že propadlíků tedy bylo 8 100. Před rokem přitom u podzimních maturit propadlo 44,5 procenta žáků.
Po testu z matematiky v nižší úrovni obtížnosti byly nejhorší výsledky z němčiny. Při písemce v základní obtížnosti propadlo 41 procent studentů, v testu pak 34 procent a u ústní zkoušky přes 25 procent. Naproti tomu při písemce z češtiny, kterou opakovalo 10 500 studentů a která byla nejvíc kritizovaná, propadla desetina žáků.