Praha - Dovolání k Nejvyššímu soudu (NS) by mělo být možné jen u záležitostí, které mají zásadní právní význam. Příslušnou novelu občanského soudního řádu, která má počty dodaných odvolání omezit, schválili poslanci. Předloha nyní míří do Senátu. Vládní novela reaguje na nález Ústavního soudu, který s platností od příštího roku zrušil úpravu nenárokového dovolání.
Dovolání k Nejvyššímu soudu se výrazně omezí
Snížení počtu dovolání má přinést jasnější definice takzvaného zásadního právního významu či omezení dovolacích důvodů. O přípustnosti dovolání bude muset soud rozhodnout v šestiměsíční lhůtě. Nejvyšší soud by měl mít také pravomoc měnit rozhodnutí odvolacích i prvostupňových soudů.
Předloha by měla přispět i k větší elektronizaci justice
Lidem na návrh ústavně-právního výboru zůstane pro podání dovolání dvouměsíční lhůta místo měsíční. Veřejný ochránce práv by měl mít možnost být vedlejším účastníkem řízení u Ústavního soudu. Stanislav Polčák (TOP 09 a Starostové) ale neuspěl s návrhem, aby měli lidé nadále nárok na podání dovolání i v případech, pokud v jejich věcech rozhodly prvoinstanční a odvolací soudy rozdílně.
Novela mění také úpravu nedobrovolné hospitalizace, má výrazně posílit postavení hospitalizovaných lidí. Soud například nebude posuzovat jen to, zda lidé 'jeví známky duševní poruchy', ale i to, zda skutečně duševní poruchou trpí. Lidem se také rozšíří jejich procesní práva. Norma rovněž posiluje v civilním řízení procesní práva nezletilých dětí. Zavádí právo u soudu požadovat pomoc „vhodné osoby dle jejich volby“, která jim pomůže vyjádřit jejich názor. Předloha by také měla přispět k větší elektronizaci justice. Výslovně zavádí možnost videokonferencí nebo možnost podání odporu na elektronickém formuláři.