Praha - Čtrnáct františkánů zavražděných v roce 1611 se po více než čtyř stech letech dočkalo blahořečení. Dopolední ceremoniál a mši v Katedrále svatého Víta vedl kardinál Angelo Amato. Jde o první beatifikaci v pražské arcidiecézi, uvedla katolická církev. Podle kardinála Dominika Duky vzešla dávná tragická událost z mravní krize celé Evropy, tudíž je varováním pro dnešek. Odpoledne v kostele Panny Marie Sněžné proběhnou komentované prohlídky a večer koncert.
V Chrámu sv. Víta bylo blahořečeno 14 umučených františkánů
kardinál Angelo Amato
„Znesvěcení posvátného místa a zabití čtrnácti (bohu) zasvěcených osob tragicky kontrastuje s jejich dobrým životem. Blahoslavení mučedníci nechovali nenávist, ale modlili se, pracovali a konali dobro.“
Ostatky 14 františkánů, kteří byli 15. února 1611 umučeni za vpádu pasovských vojsk do Čech v klášteře u kostela Panny Marie Sněžné v Praze, byly uloženy do dubového relikviáře. Dekret o blahořečení umučených řeholníků podepsal papež Benedikt XVI. Prohlášení za blahoslaveného je předpokladem pro svatořečení, tedy prohlášení za svatého. Na rozdíl od kanonizovaných světců, uctívaných v celém katolickém světě, je církevní kult blahořečených většinou omezen - na diecézi, zemi, řádové společenství.
Ve svatovítském chrámu byl odhalen beatifikační obraz
Vedle nového relikviáře, pamětních listů a medailí, které vznikly u příležitosti blahořečení pražských františkánů, namaloval jeden z nejznámějších současných malířů Tomáš Císařovský také beatifikační obraz. Ten byl slavnostně odhalen při dnešním ceremoniálu.
GALERIE
Beatifikační obraz k blahořečení 14 františkánů zdroj: ČT24
„Na základě této práce jsem si splnil sen, který jsem měl už od dětství, od doby, kdy jsem poznal, že chci malovat,“ řekl Císařovský. V monografiích slavných malířů, třeba Tiziana, tehdy obdivoval, že mohou malovat obrazy, „které mají smysl, které jsou lidem stále na očích a slouží elementárním duchovním věcem“. Beatifikační obraz bude následně trvale umístěn v kostele Panny Marie Sněžné.
Dominik Duka, pražský arcibiskup
„Myslím, že to zapadlo do událostí, kdy si uvědomujeme, jak důležitá je skutečná svoboda, skutečný respekt k druhému člověku. Naše dějiny jsou právě naplněny momenty, kdy zvítězila nenávist, závist, chamtivost, neúcta, která se pak nedokáže zastavit před ničím.“
GALERIE
Blahořečení 14 františkánů
Relikviář domečkového typu vznikl v relativně krátké době - až poté, co byly ostatky umučených bratří v červenci vyzdviženy. Poté se rozhodlo, že pro blahořečení vznikne relikviář nový. Relikviář vyrobila rodinná firma truhláře Radka Řípy z Petrovic na Havlíčkobrodsku ze dřeva tři sta let starého dubu.
Čtrnáct františkánů pocházelo z různých zemí západní Evropy. Byli povoláni, aby v převážně protestantské Praze sloužili katolické menšině kázáními i příkladem řeholního života. Po vpádu pasovských vojsk do Prahy v roce 1611 se proti nim obrátil hněv Pražanů, kteří je považovali za kolaboranty a všechny je zabili.
Umučení františkánů je vzkazem pro současnou dobu, říká biskup Jednoty bratrské
Biskup Jednoty bratrské Jan Klas ve středu připomněl, že tragický konec františkánů nelze vykládat jako střet katolíků a protestantů. Dva roky předtím vešel v platnost Rudolfův majestát, který potvrzoval svobodu náboženství v českém království. Nebyl to střet náboženský, ale politický boj, boj tehdy již psychicky narušeného Rudolfa II. o jeho autoritu, uvedl.
Z události je podle něj třeba číst vzkaz pro současnou dobu v tom smyslu, že popouzení davu může vést ke škodám na lidských životech: „Je velmi snadné rozdmýchat nenávist a pak už se děje katastrofa, kterou si ani sám původce nepředstavil. Smrt 14 františkánů může být pro nás mementem, abychom se toho vyvarovali.“
GALERIE
videogallery_273349