Heger: Vedení VZP je vnitřně rozloženo, pojišťovna nefunguje

Praha - Vedení Všeobecné zdravotní pojišťovny je podle ministra zdravotnictví Leoše Hegera (TOP 09) vnitřně rozloženo. Pojišťovna nefunguje, jak má. Nedoplatila například nemocnicím péči za loňský rok a má nefunkční výpočetní systém. Ministr to řekl v reakci na vyjádření ředitele VZP Pavla Horáka, že příčinou problémů je ministerstvo zdravotnictví, které neprovedlo potřebné legislativní změny.

VZP ve zdravotně pojistném plánu na rok 2013 počítá s poklesem úhrad o čtyři procenta. Tím by dosáhla v daném roce vyrovnaného hospodaření. Pokud ale Heger navýší úhradovou vyhláškou platby za zdravotní péči, mohl by se do konce příštího roku prohloubit propad VZP až na devět miliard korun. Letos pojišťovně hrozí propad tři miliardy.

„Proti VZP a pro to, že pláč a strkání problému na ministerstvo jsou účelové, je fakt, že vnitřně je vedení VZP značně rozloženo. Svědčí pro to nefunkčnost jejich výpočetního systému a fakt, že tři čtvrtě roku po konci roku 2011 není loňský rok s lůžkovým zařízením dosud vypořádán. Myslím si, že ve VZP nefungují věci, jak mají,“ oponoval ministr.

Šéf správní rady VZP Marek Šnajdr se proti jeho tvrzením zásadně ohradil. Hlavní příčinou propadu zdravotního pojištění je podle něj to, že ministerstvo vedené Hegerem neuskutečnilo téměř žádný z kroků, ke kterým se zavázalo v koaliční smlouvě a programovém prohlášení, a to jak na straně úspor v systému, tak i stabilizace jeho příjmů.  

Leoš Heger: „Nikdo si nedovede představit podnik, kterému někdo zaplatí zálohy, a ten, kdo má potom provést doplatek, tak to tři čtvrtě roku prostě nedělá. To je velká neřest a paušálně si na to všechny nemocnice stěžují.“

Marek Šnajdr: „Slova Leoše Hegera jsou jenom snahou alibisticky se zbavit zodpovědnosti za nedobrý a velmi rizikový stav českého zdravotnictví a to, že se i letos prohlubuje a v příštím roce, pokud se rychle nezačne pracovat na potřebných změnách, může již nabýt rozsahu, že bude ohrožovat schopnost financovat péči v ČR v potřebném rozsahu.“

VZP je podle ministra v této chvíli na hranici problémů. V pololetí byla ještě v mírném plusu, na účtech měla asi tři čtvrtě miliardy a úhrady se začaly zpožďovat asi o tři dny. Proti krizovým dobám, kdy zpoždění dosahovalo i půl roku, je to ale zatím minimum. Podle Hegera je ale i malé zpoždění signálem, že se hospodaření horší. „My máme jasná data, že VZP platí výrazně více nad úroveň úhradové vyhlášky, než platí pojišťovny menší. Takže je to také otázka smluvní politiky VZP, která dlouhá léta je nekultivovaná,“ dodal ministr.

Pavel Horák, ředitel VZP (Události, komentáře 11. 10. 2012):

„Za zdravotní péči jsme v loňském roce zaplatili a platíme samozřejmě včas i za péči letošní. Ten objem vyúčtování ve 150 miliard činí 300 milionů korun. Předloňský rok jsme vyúčtovávání dělali v listopadu, loňský rok také. Není to nic neobvyklého. Financování zdravotnictví běží bez problému.“

Podle ředitelky odboru komunikace VZP Anny Veverkové ještě nebyly dorovnány platby za loňský rok kvůli novému informačnímu systému, který se testuje, aby z něj byly odstraněny všechny chyby. „Já se touto cestou omlouvám všem zdravotnickým zařízením, kterým ještě nebyly dorovnány platby,“ uvedla Veverková ve Studiu ČT24. 

Podle Veverkové ale tento problém vůbec nesouvisí s hospodařením pojišťovny: „Pan ministr ví, že je VZP velmi zatížena platbami nad rámec původně plánovaného rozpočtu ve zdravotně-pojistném plánu.“ Veverková dávala jako příklad zvýšení platů lékařů v nemocnicích, které loni ministr Heger vyjednal. Pro Všeobecnou zdravotní pojišťovnu to prý znamená 1,5 miliardy navíc, ale ministr se VZP na nic neptal. Další miliardu pak dá VZP za očkování – tyto peníze dříve hradil stát, ale teď se zátěž převedla na pojišťovny.   

Studio ČT24 o situaci ve VZP (zdroj: ČT24)

Propady a hospodaření zdravotních pojišťoven řešila už i vláda. Odmítla ale přidávat peníze navýšením platby státu. Heger má do konce měsíce podat kabinetu zprávu o výběru pojistného za první pololetí, kabinet pak bude hledat řešení. Ministerstvo zdravotnictví už v polovině září uvedlo, že pojišťovně hrozí na konci letošního roku propad až šest miliard korun. Heger tehdy řekl, že pokud k tomu skutečně dojde, bude to důvod k „důkladnému vyhodnocení“ práce managementu a možná i jeho výměně, včetně ředitele Pavla Horáka.

Šéf svazu pojišťoven: Chyba není na straně VZP, ale celého systému

Rozpočtové problémy VZP jako největší pojišťovny jsou jen důsledkem vad celého systému veřejného pojištění, tvrdí předseda dotyčného svazu Jaromír Gajdáček. V Interview ČT24 zmínil, že doplatky za loňský rok nemá vyřízeno také několik dalších pojišťoven. Ty se nyní musí vypořádat s tím, že stát odmítl doplatit několikamiliardový propad. „K té krizi dochází pravidelně jednou za 4 až 5 let… Po každé periodě stát vždy dosypal těch 5 miliard korun. Dnes je to poprvé, co vláda řekla, že ty peníze do systému nedá a pojišťovny to musí řešit. Uděláme ale vše pro to, aby péče zůstala pro všechny zachovaná,“ zmínil Gajdáček.

Jaromír Gajdáček
Zdroj: ČT24

Jaromír Gajdáček:

„Pokud se politickým rozhodnutím stát rozhodne, že více peněz nebude, máme několik možností – restrukturalizovat nemocnice, zpřísnit kontrolu zdravotní péče poskytované v superspecializovaných centrech, zahájit debaty o cenách léků. Další možný krok je mírně zvýšit spoluúčast pacientů v těch oblastech, kdy si to skutečně pacient může dovolit a je to řádově v desetikorunách. Poté budou peníze na vážnější a nákladnou léčbu.“

Podle Gajdáčka má zatím jen 58 nemocnic uzavřenou dohodu o restrukturalizaci. 11 nemocnic je fakultních, jejich osud řeší ministerstvo zdravotnictví a pojišťovny u nich problém nevidí. „U ostatních nemocnic, kde se nám zdá provoz neefektivní, budeme dále tlačit na to, aby se restrukturalizace provedla podle našich představ,“ dodal.

Gajdáček také naznačil, že bude nutné uzavřít některá oddělení. Nemocnice budou dál fungovat, ale ne v současném rozsahu péče. Šéf Svazu zdravotních pojišťoven přidal i konkrétní případy. „V Brandýse by měla poskytovat nemocnice hlavně následnou péči, která je potřebná. Hovoří se o orlovské ortopedii v Moravskoslezském kraji, kde je na malém teritoriu 5 a více nemocnic. V okrese Plzeň-východ není ani jedna nemocnice a taky to nevadí.“ V listopadu seznámí Svaz zdravotních pojišťoven se svými návrhy VZP a chystané změny oznámí veřejnosti.

Vydáno pod