Liberec - Na náklady spojené se studiem by vysokoškoláci mohli využít stavební spoření, nebo by jim mohly být k dispozici půjčky garantované státem. Na dnešní konferenci České studentské unie na Technické univerzitě v Liberci to uvedl ministr školství Petr Fiala. Tyto varianty už zvažovali jeho předchůdci, návrh novely o finanční pomoci studentům chce ministr předložit vládě do konce roku.
Studium by vysokoškoláci mohli hradit ze stavebního spoření i z půjček
„Zákon má dvě základní formy té pomoci, jednak je to možnost využití stavebního spoření pro náklady spojené se studiem a jednak je to příprava půjček, které by byly do jisté míry garantovány ze strany státu,“ řekl dnes Fiala studentům. Zatímco dřív byla finanční pomoc navrhovaná v souvislosti se zavedením školného, nyní mají být peníze využitelné na životní náklady během studia.
Fiala zároveň upozornil, že studentské výhody jako například ubytovací stipendium nebo některé daňové úlevy by měly studujícím zůstat. Součástí plánu zůstává i zavedení zápisného, o jeho výši ale nechtěl spekulovat. „My předpokládáme, že diskuse nad poplatkovou agendou s veřejností by byla zahájena v průběhu listopadu s tím, že někdy na začátku roku 2013 bychom s tím mohli být hotovi,“ dodal Fiala. Původně se mluvilo o několika tisících korun za semestr. Podle ministra ale bude maximální výše poplatku stanovena zákonem, aby nemohla být libovolně navyšována například vyhláškou.
Ministr školství Petr Fiala
Univerzity by měly příští rok hospodařit s částkou téměř 22 miliard korun, zhruba miliardové navýšení oproti letošku je podle ministra výrazem toho, že si vláda uvědomuje význam vzdělávání. Finanční situaci škol by prý měla změnit i řada dalších opatření, při rozdělování peněz by se v budoucnu měla víc zohlednit kvalita výuky na jednotlivých školách. Ministerstvo se také s vysokými školami dohodlo na limitech počtu přijímaných studentů, které ministerstvo ještě proplatí. „To znamená, že na vysoké školy bude přijato méně studentů, bude zde studovat méně studentů na veřejných vysokých školách, ale za stejné, respektive vyšší finanční prostředky, které půjdou vysokým školám od státu,“ popsal budoucí model Fiala. Ministerstvo tak chce bojovat s masivním nárůstem vysokoškoláků, za posledních deset let se jejich počet zvýšil z 220 000 na téměř 400 000.
Součástí několik let chystané reformy univerzit má být i novela stávajícího vysokoškolského zákona, díky níž by se měly jednotlivé školy orientovat spíš na výzkum, vzdělávání nebo poskytování profesní kvalifikace. Upravit by se měla i problematika akreditací, uznávání titulů profesorů a docentů nebo změnit financování škol tak, aby mohly plánovat na více let dopředu. Návrh reforem v minulosti akademická obec několikrát odmítla, studentům vadilo především zavedení poplatků za studium. Fiala, který má za sebou bohatou akademickou dráhu a donedávna působil ve vedení Masarykovy univerzity v Brně, ale slibuje, že veškeré změny se školami projedná.