Praha - V případě zrušení nových sociálních karet či omezení jejich používání by Česku mohly hrozit arbitráže a soudní spory. Upozornili na to lidovci a rada postižených, kteří ale i tak žádají po vládě rychlé zastavení projektu a ukončení smlouvy s Českou spořitelnou.
Zrušení nebo omezení sKaret může vyvolat arbitráže
„Čím méně bude karet distribuováno, tím menší škody budou v případě arbitrážního řízení s Českou spořitelnou. My rozumíme tomu, že jestliže je nějaká smlouva podepsána, může dojít i k arbitráži. Je ale zpochybněno, jestli tato smlouva byla legálně podepsána. Každý den navíc způsobuje větší a větší škody České republice,“ uvedl šéf Národní rady osob se zdravotním postižením Václav Krása. sKarty podle něj navíc řádně nefungují, nedaří se na ně například přenést fotku držitele.
Ministerstvo práce smlouvu uzavřelo na 12 let
Smlouvu s Českou spořitelnou podepsal bývalý náměstek ministra práce Vladimír Šiška, který je ve vazbě kvůli podezření z podplácení při jedné ze zakázek. Ministr Jaromír Drábek kvůli kauze rezignoval a ke konci měsíce opustí úřad. To, že tak důležitou smlouvu podepsal právě Šiška a ne Drábek, ale příspívá podle místopředsedy KDU-ČSL Jana Bartoška k pochybnostem, kdo vlastně na ministerstvu rozhodoval.
Lidovci a rada kritizují i to, že by podle smlouvy ministerstvo nemělo až do roku 2024 podnikat žádné kroky, které by omezily, či dokonce zrušily vyplácení dávek přes sociální karty. Naopak by se mělo maximálně snažit takovým návrhům zabránit, aby přes sKarty mohlo putovat alespoň 98 procent všech příspěvků a podpor. Pokud by se tedy našel levnější a efektivnější systém, Česko by ho podle Bartoška nemohlo využít.
Podle kontraktu má ministerstvo také „vynaložit maximální úsilí“, aby se sKarta využívala i u penzí či při poskytování peněz dalšími úřady. Zpráva o tom, že by si senioři měli pro penze chodit do bankomatů, přitom vyvolala loni v létě vlnu odporu a Drábek záměr popřel. I premiér Petr Nečas (ODS) uvedl, že by to bylo nepřípustné.