Praha – Verdikt Nejvyššího soudu, který rozšířil imunitu zákonodárců i na jednání poslaneckého klubu, považují odborníci za přelomový. Názory na něj už se ale liší. Děkan Právnické fakulty Univerzity Karlovy Aleš Gerloch upozorňuje na to, že rozhodnutí je pravomocné pouze v daném případě a není proto možné mluvit o precedentu v pravém slova smyslu. V budoucnu by se jím v podobných případech nicméně měly řídit i další soudy. Rozhodnutí se ale nelíbí například některým poslancům. Vše tak nakonec možná skončí u soudu ústavního.
Průlomový verdikt o imunitě poslanců, nebo nebezpečný precedent?
Za orgán sněmovny, kde poslance chrání imunita, bylo dosud považované pouze plénum, komise a výbory. Soud ale vztáhl imunitu i na jednání poslaneckého klubu a vyhověl tak stížnosti poslance Víta Bárty. Politik díky tomu nebude dále souzen za to, že spolustraníkům na jednání klubu Věcí veřejných nabídl výhodnou půjčku. „Pokud to nikdo nezpochybní u Ústavního soudu, bude to určitý výklad, který bude ovlivňovat rozhodování v obdobných případech,“ řekl ČT děkan Právnické fakulty Aleš Gerloch.
Obecně tak platí, že za projevy učiněné na jednání sněmovny a jejich orgánech nemohou být poslanci trestně stíháni. „Je třeba říci, že mohou být pouze disciplinárně postiženi. Tam, kde by to byl v jiných případech trestný čin, není toto jednání trestné,“ vysvětlil Gerloch. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu se ale vztahuje i na poslanecký klub. „Je třeba upozornit na to, že rozhodnutí Nejvyššího soudu je závazné v daném případě, takže nelze mluvit o precedentu v pravém slova smyslu,“ dodal.
GALERIE
Jednání sněmovny autor: Stanislav Zbyněk, zdroj: ČTK
Politickým projevem jsou i slovní přestřelky
Otázkou tak zůstává, co všechno se ještě do politického projevu řadí. „Určitě to budou nějaká zásadní vystoupení, ale může se jednat i o slovní přestřelky. Pokud se tak děje na jednání sněmovny, komisí a výborů, pak to jsou samozřejmě ty projevy, které jsou chráněné,“ dodal Gerloch.
Podle Gerlocha je spíše důležité místo, kde je projev učiněn. „Pokud se někdo baví na chodbě či sedí v parlamentní restauraci, tam to neplatí. Nedá se to interpretovat tak extenzivně, že je to celá půda Poslanecké sněmovny a Senátu,“ míní. Díky rozhodnutí Nejvyššího soudu se ukázalo jako sporné, zda imunita platí i v poslaneckých klubech. O nich ústava v tomto smyslu vůbec nehovoří.
Případ může skončit u Ústavního soudu
Aktuální rozhodnutí se ale nelíbí například některým poslancům. „Já jsem si z toho odnesl, že to znamená, že korupční jednání, které proběhne na půdě poslaneckého klubu, stíhatelné není, a pokud to stejné korupční jednání proběhne mimo klub, tak už stíhatelné bude,“ reagoval místopředseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD). Verdikt soudu se nelíbí ani poslanci Janu Vidímovi (ODS): „Respektuji ho, ale považuju ho za vadné rozhodnutí. Zákon o jednacím řádu přesně definuje, co jsou orgány sněmovny.“
Soud
Generální sekretář Ústavního soudu Tomáš Langášek: „Já jsem měl dosud zato, že poslanecký klub orgánem Poslanecké sněmovny není.“
Ústavní právník z Právnické fakulty UK Ján Grónský: „V takových případech můžeme s poslaneckými kluby jednat, jako by orgánem byly.“
Různé názory mají na rozhodnutí soudu i právníci. Jan Wintr z katedry teorie práva Právnické fakulty UK už v srpnu České televizi řekl, že poslanecký klub podle něj orgánem sněmovny není: „Imunita na projevy je důležitá a je to tradiční pravidlo, nicméně naše ústava hovoří o projevech v Poslanecké sněmovně, Senátu nebo v jejích orgánech a článek 31 říká, že komory si zřizují jako svoje orgány výbory a komise. A poslanecký klub není orgán Poslanecké sněmovny, není to státní orgán a na projevy učiněné na poslaneckém klubu se tedy imunita nevztahuje.“
Přelomový verdikt Nejvyššího soudu navíc přichází právě ve chvíli, kdy do Poslanecké sněmovny míří další dva návrhy na omezení imunity. Znění senátního i sněmovní je stejné, oba chtějí omezit současnou doživotní imunitu jen na dobu mandátu.
GALERIE
videogallery_276093