Brno - Dovolání k Nejvyššímu soudu pravděpodobně čekají výrazné změny. Mimo jiné mají zabránit tomu, aby Nejvyšší soud nefungoval v mnoha případech jen jako instance, na kterou se obrací každý, komu se pravomocné rozhodnutí nelíbí. Pokud novelu schválí Senát a podepíše prezident, mohla by začít platit už od začátku příštího roku.
Dovolání k NS dozná změn, možná už od příštího roku
Při odchodu ze soudní síně ve všech možných kauzách je velmi často slyšet buď od jedné, či druhé strany, že se bude domáhat dovolání. Podle místopředsedy Nejvyššího soudu Romana Fialy tak k Nejvyššímu soudu přichází několik tisíc dovolání ročně. Většina z nich je přitom zbytečná a to by se v příštím roce mělo změnit. Soud je totiž přetížen.
František Korbel, náměstek pro legislativu, ministerstvo spravedlnosti
„Dovolání k Nejvyššímu soudu je dnes upraveno velmi komplikovaně, v důsledku toho je Nejvyšší soud přetížen a průměrná doba pro vyřizování dovolání činí rok a půl až dva roky.“
Rychlejší vyřizování i jasnější pravidla tak má přinést několik změn. Přesněji bude řečeno, kdy se vůbec bude Nejvyšší soud konkrétním případem zabývat. Jedním z kritérií bude například fakt, že musí jít o téma, které ještě neřešil nebo ho řešil rozporuplně. Dalším pak fakt, že rozsudek nižšího soudu nerespektoval dřívější rozhodování Nejvyššího soudu nebo je potřeba přístup v podobných věcech změnit.
Kdy se bude NS zabývat dovoláním
Novinkou ale bude i to, že Nejvyšší soud bude moct podřízeným instancím nejen říct, že rozhodly špatně, ale jasné případy i definitivně rozsoudit sám. „Ušetřili bychom občanům třeba rok nebo i déle čekání na to, než soud prvního stupně případně odvolací soud znovu rozhodne tak, jak jim to uloží Nejvyšší soud,“ popisuje Fiala. Sám Nejvyšší soud pak bude muset u každého podaného dovolání do půl roku říct, jestli se jím bude zabývat, nebo ne.
Přestože novelu doporučil ke schválení i ústavně-právní výbor opozicí ovládaného Senátu a vítá ji taky většina soudců Nejvyššího soudu, mezi hlavní kritiky patří přímo jejich předsedkyně. Vadí jí mimo jiné právě šestiměsíční lhůta. „Soudní rozhodnutí není situace srovnatelná s běžícím pásem, z kterého musí v určitém čase seběhnout výrobek,“ vysvětluje předsedkyně Nejvyššího soudu Iva Brožová.
Reportáž Terezy Kručinské (zdroj: ČT24)
Vydáno pod