Praha – Nejvyšší kontrolní úřad kritizuje ministerstvo školství, resort prý nastavil tak volné podmínky programu na rozvoj a obnovu vysokých škol, že u některých projektů i dvojnásobně překročily rozpočet. Univerzity například mohly nakupovat nemovitosti, aniž by doložily, že je potřebují. Karlova univerzita tak získala se souhlasem resortu dva objekty za 372 milionů, NKÚ je ale našel prázdné. Kontroloři se zaměřili i na školy samotné, třeba nový univerzitní pavilon v Olomouci se prodražil o půl miliardy kvůli chybám v projektu. Ministerstvo se hájí tím, že kontrola byla zaměřena na programy zahájené již v roce 2003, v novém programu prý již podmínky přidělování dotací zpřísnilo.
Vysoké školy čerpaly od ministerstva na projekty víc dotací, než měly
Úřad prověřil správu programů v letech 2006 až 2011, ale také 14 konkrétních projektů, na něž příjemci podpory získali celkem 4,4 miliardy korun. Nedostatky odhalil u pěti z nich. Podle NKÚ ministerstvo například po žadatelích o dotace nepožadovalo, aby ve svých investičních záměrech vyhodnotili efektivnost investice. Resort se tak prý prakticky připravil o možnost zpětně vyhodnotit, jestli poskytnuté prostředky byly vynaloženy účelně. „V textu dokumentace jednotlivých podprogramů jsou uvedeny konkrétní jmenovité akce a k nim přiřazené technické parametry, kterými má být cílů dosaženo. Efektivnost investice je prokázána především splněním vyčíslitelných parametrů,“ reagoval mluvčí ministerstva Marek Zeman.
Univerzita Karlova se brání, nákup budov v Opletalově ulici podle jejího vyjádření mezi pěticí projektů s nedostatky nebyl. NKÚ už dříve podle mluvčího školy Václava Hájka projekt kontroloval a ke koupi dvou kancelářských budov, jejichž prostory chce škola upravit na učebny, neměl připomínky.
Ministerstvo školství také u většiny investičních akcí účastníky programů nezavázalo, že majetek pořízený z dotace budou alespoň po určitou dobu využívat k účelu, na který tuto podporu dostali. Stejně tak jim nezakázalo převést dotovaný majetek na někoho jiného a nezavázalo je majetek po stanovenou dobu řádně provozovat.
S těmito závěry ministerstvo souhlasí. „Jsou shodné s našimi zjištěními. Akce, u kterých došlo k významnému navýšení nákladů, byly registrovány a zadány v letech 2004 až 2006,“ uvedl Zeman. Dodal, že v novém programu reprodukce majetku veřejných vysokých škol pro léta 2011 až 2016 již byly podmínky zpřísněny včetně stanovení povinností využívat majetek po dobu stanovenou správcem programu, nepřevádět předmět podpory na jinou osobu, uchovávat doklady a písemnosti nebo vést samostatnou analytickou evidenci.
Příjemci dotací podle NKÚ chybovali v počátečních fázích přípravy projektů i v zadávání veřejných zakázek. Například Univerzita Palackého v Olomouci kvůli chybám v zadávací dokumentaci stavěla nový pavilon Přírodovědecké fakulty Envelopa o tři roky déle, než plánovala, a rozpočet stavby se vyšplhal na dvojnásobek, tedy na miliardu korun. „Veškeré investiční prostředky, které univerzita Palackého obdržela, byly plně využity k účelu, k němuž byly z rozpočtu uvolněny,“ reagoval mluvčí olomoucké univerzity Radek Palaščák.
GALERIE
videogallery_000200525
Univerzita také porušila zákon, když vícepráce zadávala zhotoviteli v jednacím řízení bez uveřejnění, přestože jejich objem přesáhl zákonem stanovený limit 20 procent hodnoty původní zakázky.
Plánované rozpočty se nepodařilo dodržet ani Vysoké škole báňské - Technické univerzitě Ostrava. U Technologického pavilonu CPIT výdaje překročily původní rozpočet o 24,7 procenta, u Pavilonu velkých poslucháren FAST pak o 46,5 procenta.
Projekty, u kterých našel NKÚ nesrovnalosti
- Univerzita Palackého v Olomouci - nový pavilon Přírodovědecké fakulty byl předražený o 100 %
- Vysoká škola báňská - Technické univerzitě Ostrava - pavilon poslucháren byl o 46,5 % předražený
- Vysoká škola báňská - Technické univerzitě Ostrava - technologický pavilon byl o 24,7 % dražší
- Univerzita Karlova – nově nakoupené budovy v Opletalově ulici zůstaly prázdné