Policista odposlouchával známé lidi, dnes ho obžalovala GIBS

Ústí nad Labem - Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) dnes navrhla kvůli neodůvodněným odposlechům obžalovat dva lidi, z toho jednoho policistu. Ve dva roky starém případu povolovali soudci okresního soudu v Děčíně odposlouchávání předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského, prezidentova kancléře Jiřího Weigela a dalších vlivných lidí. Tehdejší ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil poté soudce kritizoval, že nedostatečně prověřovali důvody pro odposlechy.

Oběma obviněným hrozí pětiletý trest za zneužití pravomocí, respektive za navádění k němu. Inspekce případ vyšetřovala skoro dva roky a uzavřela ho ve středu. „Návrh na podání obžaloby byl podán ke Krajskému státnímu zastupitelství Ústí nad Labem,“ uvedla mluvčí GIBS Radka Sandorová. O povolení odposlouchávat vlivné lidi podle ní žádal příslušník cizinecké policie sloužící ve Varnsdorfu, jehož k tomu naváděl druhý člověk. Bližší podrobnosti ani jména Sandorová neuvedla, zřejmě ale jde o policistu Mariana Hudce, jehož jméno bylo s případem už dříve spojováno.

Dva roky stará kauza varnsdorfského policisty Mariana Hudce, který si neoprávněně pořídil výpisy telefonních hovorů lidí s významným postavením, vyvolala spory o to, jestli mechanismus pro získání výpisů hovorů od operátora dostatečně chrání soukromí majitelů telefonů. Tehdejší ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil například navrhoval, aby policie soudcům nepředkládala pouze telefonní čísla, ale aby žádost obsahovala údaje o odposlouchávané osobě a důvodech, proč má být odposlouchávána. „Aby mohl soudce posoudit, jaký je vztah té konkrétní osoby k dané kauze a zda je třeba získání takovýchto osobních informací právě pro vyšetření kauzy,“ uvedl ministr.

Podle současné úpravy může výpisy hovorů od operátora policista sice získat jen s povolením soudu, soudce ale povolení vydává podle mnohdy stručného odůvodnění policistů. Soudci například nevědí a nemohou zjišťovat, komu odposlouchávané číslo patří.

Hudec povolení údajně získal tak, že čísla vlivných lidí označil za podezřelá. Jejich sledování si nechal od soudců schválit v rámci vyšetřování obchodu s lidmi, za kterým stojí kamerunští a nigerijští podvodníci. Varnsdorfský policista, který zřejmě pracoval na zakázku, tak získal povolení k odposlechu asi padesáti lidí, včetně nejbližších spolupracovníků prezidenta Václava Klause: kancléře Jiřího Weigla a tajemníka Ladislava Jakla.

O podílu soudců na celém případu se pak vedly spory. Krajský soud, který případ řešil, jejich pochybení neshledal. Podle ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila ale soudci pochybili, ministr na ně podal celkem osm kárných žalob. Podle ministra byly žádosti o odposlech odůvodněny jen formálně, ale nikoli obsahově.

Vydáno pod