Praha - Zákon o církevních restitucích budou poslanci projednávat ještě na dnešní schůzi, možná po půlnoci. ODS se podařilo přesvědčit poslance koaliční strany LIDEM, kteří chtěli schvalovat restituce až poté, co sněmovna přehlasuje očekávané senátní veto daňového balíčku. Šéfka LIDEM Karolína Peake se dohodla s premiérem Petrem Nečasem (ODS) na revizi a podpisu koaliční smlouvy do konce roku, vznikne tak klub strany. LIDEM nyní podpoří církevní restituce. Zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi vetoval Senát, pro jeho přijetí tak musí zvednout ruku 101 poslanců.
Nečas a Peake se dohodli na restitucích
„My jsme ve straně měli po posledních týdnech událostí v ODS pochyby o stabilitě oněch 101 hlasů, které dnes konsolidační balíček podpořily,“ vysvětlila vicepremiérka. Právě proto prý její strana navrhovala, aby se o restitucích finálně hlasovalo až v prosinci, tedy poté, co bude definitivně přehlasováno předpokládané senátní veto vládního balíčku zvyšujícího například daň z přidané hodnoty. O postoji pak odpoledne a večer zástupci LIDEM jednali s premiérem Nečasem a šéfem poslaneckého klubu strany Zbyňkem Stanjurou. Ten už okolo 19:00 tvrdil, že sněmovna bude o restitucích hlasovat ještě dnes či v noci.
„My sami chceme navrhnout revizi a upřesnění koaliční smlouvy,“ uvedl předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura.
Vzkaz pro KSČM: „Pokorně poslouchejte a nic moc neříkejte“
Pozdně večerní jednání bylo poznamenáno nebývale bouřlivou atmosférou. Kritické projevy opozičních představitelů byly přerušovány souhlasnými výkřiky jejich stranických kolegů. Vládní poslanci naopak reagovali boucháním do lavic. Atmosféra se uklidnila až po necelé hodině, kdy se u mikrofonu střídali řečníci, kteří zpochybňovali majetkové nároky církve s poukazem na její obecné i lokální dějiny. Nevybočovali tak z témat, jimž se věnovali už při letním projednávání zákona.
Vzrušené reakce vyvolal předseda KSČM Vojtěch Filip, podle něhož církvím už nikdo nebude věřit, jestliže „šahají pouze po majetku“. Koalice si podle něj prosazováním zákona kupuje „odpustky za své nikoli hříchy, ale korupční jednání“. Ani jeho návrh na odklad projednávání nebyl přijat. Místopředseda LIDEM Viktor Paggio podotkl, že zákon je nutné přijmout kvůli komunistickému zabírání majetku. „Vy byste měl sedět na svém místě, pokorně poslouchat a nic moc neříkat,“ řekl Filipovi. S žádostí o odložení neuspěl ani předseda poslanců ČSSD Jeroným Tejc.
Tejc: Návrh vrácený Senátem už možná spadl pod stůl
Návrh vrácený Senátem už ale podle předsedy poslaneckého klubu ČSSD Jeronýma Tejce nemusí být projednatelný. „Zákon říká jasně, že pokud je návrh vrácený Senátem, zařadí se na nejbližší schůzi. Je obvyklé, že tyto návrhy se zařadí na nejbližší schůzi a následně se jejich projednávání přeruší. To se nestalo, i hlasy koalice byl tento návrh zákona na náš návrh vyřazen. A je otázka, zda je tedy projednatelný, zda ještě vůbec můžeme o tomto zákonu hlasovat, zda už nespadl pod stůl,“ upozornil v Interview ČT24.
Dosud dává stát 1,5 miliardy ročně na platy duchovních, platí také opravy sakrálních památek. To by po schválení zákona měly převzít církve, stejně tak by ze svého majetku měly nově organizovat sociální a zdravotní služby, do kterých nyní dávají masivně peníze i veřejné rozpočty. Kritici návrhu ale tvrdí, že náhrady jsou nadhodnocené. Cena zemědělské půdy je podle ČSSD nadhodnocena čtyřnásobně, cena lesů až desetinásobně. Opozice zpochybňuje také rozsah vydávaného majetku. Vadí jí i to, že ho má dostat sedm církví, které před rokem 1990 v Česku neexistovaly. „Ideální by bylo návrh zamítnout a zahájit nová jednání mezi státem a církvemi,“ řekl už dříve šéf sociálních demokratů Bohuslav Sobotka.
Parlament zákon slibuje od roku 1991
O nutnosti vydávání církevního majetku ale rozhodl i Ústavní soud, podle něhož je současný stav v rozporu s ústavním pořádkem. Dokud zákonodárci církevní restituce neschválí, mohou tak o jednotlivých nárocích církví rozhodovat soudy. Justice dosud žaloby církví odmítala s odkazem na blokační paragraf v zákonu o půdě. Paragraf všechny nároky odkládal až do přijetí celkového majetkového vyrovnání. Ústavní soud ale v září uvedl, že je nepřípustné, aby se stát odvolával na dosud neexistující zákon, který už měl navíc dávno vydat.
Zákon o majetkovém vyrovnání státu s církvemi počítá s tím, že by církve měly dostat asi polovinu svého historického majetku v hodnotě zhruba 75 miliard korun, který je v držení státu. Musely by prokázat, že na majetek mají nárok a že jim byl zabrán mezi 25. únorem 1948 a 1. lednem 1990. Za nemovitosti, které náleží obcím, krajům nebo soukromníkům, mají církve získat náhradu 59 miliard korun během 30 let, tedy dvě miliardy ročně. K této částce by se ovšem připočítávala inflace. Stát by naopak církvím přestal hradit platy duchovních ve výši zhruba půldruhé miliardy korun ročně.
GALERIE
videogallery_281647