Novou výukovou metodu matematiky chtějí převzít i zahraniční školy

Praha – Na některých základních školách v České republice se už několik let při výuce matematiky používá zcela nová metoda. Jejím autorem je vysokoškolský pedagog a autor matematických učebnic Milan Hejný. Předmět, který na školách většinou nepatří mezi nejoblíbenější a v němž se čeští žáci v evropském průměru stále zhoršují, se díky jeho metodě vyučuje atraktivněji a logičtěji. Klíč k výuce je přitom prostý: použití deduktivních schopností dětí a více příkladů z praxe. Metoda už zaujala i školy v zahraničí. Začaly se podle ní učit děti v kanadském Quebecu a zájem má i polské školství.

Hejný je ohledně autorství návrhu skromný. Nový přístup podle něj není z jeho hlavy, přinesl si jej z rodiny a otcovy výchovy. Vychází z toho, že znát neznamená odříkávat, ale především porozumět. Hbitá odpověď žáka, který se látku pouze naučil nazpaměť, totiž neznamená, že jí rozumí. Při výuce matematiky tedy využívá takových metod, při kterých si žáci mohou všechno vyzkoušet v praxi a proniknou tak přímo do řešeného problému. Zatímco běžně učitel nejdříve vyloží látku a poté ji ilustruje v praxi, nová výuková metoda tento postup obrátila. Děti k pochopení dovádí od konkrétního příkladu.

Metodou se zatím učí asi jen deset procent žáků na prvním stupni

Rovnice se tak děti učí na příkladech s dvěma miskami vah, koulemi a závažím. Vše je v barvách a neznámá proměnná X přestává být strašákem. Výuka o záporných číslech se zase provádí takzvanou metodou krokování. „Dvě děcka stojí vedle sebe. Adam dostane příkaz: 'Adame, dva kroky dopředu, pak tři kroky dopředu, začni teď.' Adam krokuje jedna, dva, jedna, dva, tři. Paní učitelka se obrátí na třídu: 'Děti, jaký příklad dáme teď Barunce, aby opět stála vedle Adama?' Třída křičí: '5.' Teď přijde něco podobného, ale přijdou kroky dozadu… Pro ně je to úplně samozřejmé, ale kroky dozadu se v budoucnu za dva za tři roky promění v minus, takže to dítě nejdřív ten pojem zná, nejdřív má do toho vhled a pak teprve se dozví, že ti dospělí to označují nějakým tím minusem před číslovkou,“ řekl Hejný v rozhovoru pro Český rozhlas.

Milan Hejný
Zdroj: ČT24

Jednou z prvních škol, kde se nová metoda začala vyučovat, byla loni Základní škola Plesingera-Božinova v Neratovicích. Že zdánlivě banální přístup k výuce výrazně změní studijní výsledky žáků, dosvědčuje i úspěšnost žáků této školy v matematických soutěžích. Na základní škole v Českém Těšíně učí matematiku podle Hejného metody dokonce už 6 let. „Žáci, kteří jsou vyučováni podle metody profesora Hejného, se v matematických soutěžích umísťují na prvních místech, jak v krajských kolech, tak v celostátních,“ uvedl ředitel ZŠ Kontešinec Petr Chalupa.

Novou metodou se zatím učí asi jen necelých deset procent žáků na prvním stupni. Většímu rozšíření nové metody podle jejího autora zatím brání fakt, že se nenašlo dost učitelů, kteří by chtěli změnit způsob své práce. Dalším důvodem je, že školy nemají peníze na nové učebnice.

Reportáž Alexandry Přečkové (zdroj: ČT24)
Vydáno pod