Praha – Někdejší mluvčí Charty 77 Alexandr Vondra, když nepočítáme předsedu Ústavního soudu Pavla Rychetského, byl poslední představitel československého disentu ve vysoké politice. Z politiky tak odchází jeden z nejzkušenějších diplomatů - dojednával česko-německou deklaraci či vstup ČR do NATO, byl velvyslancem v USA a pracoval téměř pro každou polistopadovou vládu, ať už jako úředník, nebo diplomat.
Vondra – odchází poslední disident a s pošramocenou pověstí
Jako ministr obrany zrušil dlouho kritizovaný nákup přes prostředníka, nicméně i přes jeho oceňované působení na ministerstvu se o jeho odchodu spekulovalo už delší dobu. Dokonce na kongresu ODS se zdálo, že Vondra po prohraných volbách skončí nejen jako místopředseda, ale i jako ministr.
Pošramocená pověst kvůli ProMoPru
O Alexandru Vondrovi se podle komentátora Jindřicha Šídla již delší dobu mluví jako o „poškozeném zboží“, a to v souvislosti s kauzou ProMoPro, která vypukla již v lednu 2011, to znamená půl roku po nástupu Nečasova kabinetu. Vondra již tehdy, v dubnu 2011, nabízel rezignaci, premiér ji ale nepřijal.
Pošramocená pověst nejspíš měla vliv i na to, že Vondra neobhájil své senátorské křeslo, které zastával šest let - v říjnových senátních volbách mu hlas dalo 17,5 procenta voličů, což nestačilo ani na postup do druhého kola. Na nadcházejícím kongresu ODS se pak ani neucházel o znovuzvolení do vedení občanských demokratů.
GALERIE
videogallery_287543
Co je aféra ProMoPro?
Kauza se týká sporné zakázky Úřadu vlády z doby českého předsednictví EU v roce 2009, které Alexandr Vondra jakožto ministr pro evropské záležitosti řídil. V lednu 2011 zveřejnil Finanční analytický útvar ministerstva financí podezření, že zakázka spojená se zajištěním kongresových služeb během předsednictví byla společnosti ProMoPro přidělena bez výběrového řízení a podal v této věci trestní oznámení. Podezření padlo i na způsob, jakým byly peníze Vondrovým týmem utraceny. Ačkoliv měl stát původně firmě ProMoPro zaplatit jen 85 milionů, částka se nakonec vyšplhala na 525 milionů. Navíc se ukázalo, že není jasné, co stát získal za zhruba polovinu této částky. Nedokázal to vysvětlit ani Alexandr Vondra.
Vondra po dnešní rezignaci
„Je to nepochybně věc, která mě poškodila… Já svůj názor na to neměním, svědomí mám čisté.“
Vondra se hájil tím, že smlouvu osobně nevyjednal, ani nepodepsal a nebyl s ní prý vůbec seznámen. Za tendr podle něj odpovídal tehdejší šéf Úřadu vlády Jan Novák, který naopak tvrdil, že zakázku připravoval Vondrův tým. Firma ProMoPro se bránila, že jen plnila zakázku. „Fakturovali jsme podle standardního ceníku tak, jak fakturujeme ostatním zákazníkům,“ zdůraznil její majitel Jaroslav Veselý s tím, že státu dokonce byly poskytnuty množstevní slevy.
Některá média spekulovala, že původní kontrola, která kauzu odstartovala, byla pomsta ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) za to, že Vondra se snažil rozkrýt korupční kauzy na ministerstvu obrany. Rezignaci, kterou požadovala koalice i opozice, Alexandr Vondra vždy odmítal. Vyšetřování kauzy v současné době pokračuje, zatím bylo obviněno 12 lidí, včetně několika někdejších Vondrových blízkých spolupracovníků. Sám Vondra sice obviněn nebyl, opozice však opakovaně volala po jeho odchodu z vlády.
GALERIE
Obvinění úředníci v kauze ProMoPro zdroj: ČT24
Vondra – disident, diplomat, ministr…
Alexandr Vondra byl již od 80. let aktivní v disentu, patřil k jeho radikálně antikomunistickému proudu. Věnoval se samizdatové vydavatelské činnosti (Revolver revue) a spolupráci s opozičními skupinami ve střední a východní Evropě. Po podpisu Charty 77 vystřídal řadu profesí - živil se jako noční hlídač, topič či programátor.
V roce 1989 byl jedním z mluvčích Charty 77. Za účast na Palachově týdnu byl v únoru 1989 odsouzen k dvouměsíčnímu podmíněnému trestu, který byl v září téhož roku změněn na nepodmíněný, mimo jiné proto, že Vondra byl jedním z organizátorů podpisové akce pod výzvou Několik vět. V listopadu 1989 byl jedním ze zakladatelů Občanského fóra.
Jednání Občanského fóra v roce 1989, Vondra úplně vlevo
Vondra bezprostředně po pádu komunistického režimu začal působit v diplomacii. Začínal jako zahraničněpolitický poradce prezidenta Václava Havla, později přešel na nově ustavené české ministerstvo zahraničí. Jeho jméno je spojeno se vznikem česko-německé deklarace, zahajoval rozhovory o přistoupení ČR k NATO, v únoru 1997 zamířil jako velvyslanec do USA a o pár měsíců později byl mezi kandidáty na křeslo ministra zahraničí po Josefu Zieleniecovi. Funkci však odmítl - prý z rodinných důvodů a také proto, že se chtěl podílet na cestě ČR do NATO.
Po odchodu z diplomacie Vondra působil dva roky jako jednatel a konzultant mezinárodní firmy Dutko Worldwide, přednášel euro-americké vztahy na Newyorské univerzitě v Praze a působil ve funkci prezidenta České euroatlantické rady. Zpět do politiky se podle svých slov vrátil kvůli nesouhlasu s působením tehdejšího premiéra Jiřího Paroubka (ČSSD) a především s policejním zásahem proti technoparty CzechTek 2005. V říjnu 2006 se za ODS dostal do Senátu, kde strávil šest let. V Topolánkově kabinetu působil nejen jako ministr zahraničí, ale poté jako místopředseda pro evropské záležitosti.