Praha – Dnešek je dnem dobrovolníků. A kdo takoví dobrovolníci jsou? Podle ředitele humanitární organizace ADRA Jana Bárty to jsou především ženy, ať už studentky, nebo starší ženy, jejichž děti odešly z domu a ony mají čas věnovat se pomoci ostatním. Nejčastěji dobrovolníci a dobrovolnice pracují v sociálních zařízeních jako domovy důchodců a dětské domovy, často dochází i do nemocnic. Mezi mladými lidmi je pak velký zájem o pomoc přírodě a ochranu životního prostředí nebo o pořádání kulturních akcí.
Den dobrovolníků: pomáhat může každý
V České republice působí asi 20 000 dobrovolníků, kteří jsou sdružení v několika desítkách organizací. Velký zájem je o dobrovolnickou práci v oblastech životního prostředí nebo kultury a ochota pomáhat roste i při dramatických událostech, jako jsou například povodně. Dlouhodobě pak práci dobrovolníků využívají nemocnice a různá sociální zařízení, dobrovolníci tak pomáhají dětem i starým nebo postiženým lidem.
Jak vidí Češi dobrovolnictví?
- 2/3 lidí považují dobrovolnictví za pozitivní
- Jen 1/5 si myslí, že je to něco „divného“
Náplň i rozsah práce dobrovolníka je přitom velice individuální, pravidlem ale je, že by dobrovolníka neměla přespříliš zatěžovat. Dobrovolné činnosti se tak lidé nejčastěji věnují jednou týdně po dobu dvou až tří hodin. A neziskové organizace by měly svým dobrovolníkům poskytovat i určitý servis, důležitá je hlavně pomoc koordinátorů. Například u dobrovolníků pracujících ve zdravotnictví je pak nutné i úvodní školení a dohled supervizora, který pomáhá dobrovolníkům ve složitých či neobvyklých situacích. A na co by organizace neměly rozhodně zapomínat, je zpětná vazba, nejen kvůli řešení problémů, ale také proto, že každý dobrovolník rád slyší, že jeho práci někdo ocenil.
Rozhovor s ředitelem organizace ADRA Janem Bártou (zdroj: ČT24)
České dobrovolnictví se přitom pomalu přibližuje zahraničnímu vzoru a dosahuje určité profesionalizace, kdy je práce důsledně rozdělena mezi profesionály a (v dobrém slova smyslu) amatéry. Činnost profesionálů je pak jasně dána a neprofesionální dobrovolníci se zabývají takovými aktivitami, na které stačí, často se věnují třeba práci s lidmi.
Jak se stát dobrovolníkem v ADŘE?
Humanitární organizace ADRA, kterou má většina lidí spojenou hlavně s pomocí během povodní, je jednou z největších českých organizací využívajících služeb dobrovolníků. Jen v sociálních službách pracuje pro ADRU 1 635 dobrovolníků, kteří za letošní rok odpracovali 52 000 hodin. Stát se dobrovolníkem, který pravidelně pomáhá třeba v nemocnici, je přitom poměrně jednoduché. Většinou stačí napsat mail nebo zatelefonovat, potom projít vstupním pohovorem a školením a pomáhat může v podstatě každý. „Myslím si, že člověk může být užitečný i jinak, než že přispěje nějakou finanční částkou, ale že se angažuje přímo osobně,“ řekla učitelka Petra Mahelová, která dobrovolně pomáhá právě nemocným lidem. Pomoc dobrovolníků, jako je ona, pak spočívá hlavně v kontaktu s lidmi, s pacienty si povídají, čtou jim knihy, nebo třeba pomáhají starým lidem bojovat s technikou, jako třeba s mobilními telefony. „Většinou je to přijetí kladné a mají radost,“ zhodnotila svou práci dobrovolnice.