Praha - Nalezená podkova nad dveřmi nosí štěstí a je součástí vánočních a novoročních přání. Sudý počet stolovníků u štědrovečerní večeře, prostřeno i pro ty, kteří nás během roku opustili. Pouštění ptáčků s přáníčky přivázanými na nožičkách, tzv. poslíčci štěstí, či tříbarevná kočka jako ochrana před neštěstím. To jsou vánoční zvyky ze staré Prahy. Patří k nim i rozlupování ořechů, kdy zdravý znamená štěstí a zkažený smrt, či zavěšování jmelí, které musí být v domácnosti po celý rok. Některé z nich možná znáte, jiné třeba ne. Dozvědět se o nich víc můžete až do 2. ledna na výstavě Staropražské Vánoce v pražské botanické zahradě Na Slupi.
Stromeček pro vodníky, koště do dveří či hostina pro myšky – i to je Štědrý den
Koledy a koledníci
Koledníci od Štědrého dne až do Tří králů na svých cestách vyprávěli nebo zpívali příběh o narození Krista. Na Štědrý den s sebou někdy mívali i miminko v poviánu. Odívali se jako pastýři do dlouhých kabátů nebo kožichů, měli široké pastevecké klobouky a v rukou dlouhé hole, zpravidla s sebou vedli na provaze ovečku či jiné zvíře.
Stromek pro pražskou chudinu
Kdysi se na Karlově mostě strojil stromek pro ty, kteří dobrovolně ukončili svůj život skokem z mostu. Na stromek se pověsilo cukroví, drobné mince v obálkách, či zabalené kousky masa. Později se tento zvyk stal již tradicí, ale sloužil jen jako občerstvení pro chudé, takový projev milosrdenství. Lidé z Kampy a Čertovky na něj navěsili klobásy a párky, kousky masa, uzenky, cukroví a obálky s mincemi. U stromku stál kotel s horkou rybí polévkou, kterou vařily ženy z mlýnů na Čertovce. Na polévku stávala dlouhá fronta chudých a krom polévky si každý mohl sundat ze stromečku jednu obálku s penízky a jednu jedlou ozdobu. Dnes chudým a bezdomovcům na Štědrý den nalévá rybí polévku na Staroměstském náměstí pražský primátor.
- Stoletý betlém Antonína Smetáka na výstavě Staropražské Vánoce autor: Lukáš Strašík, zdroj: http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/42/4190/418994.jpg
- Výstava Petra Herynka Staropražské Vánoce autor: Lukáš Strašík, zdroj: http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/42/4190/418997.jpg
- Výstava Petra Herynka Staropražské Vánoce autor: Lukáš Strašík, zdroj: http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/42/4190/418998.jpg
- Drátenický betlém na výstavě Staropražské Vánoce autor: Lukáš Strašík, zdroj: http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/42/4190/418992.jpg
Lidé z Kampy a Čertovky mysleli nejen na chudé, ale i na vodníky. Strojili pro ně stromeček v mělčině pod Karlovým mostem. Na stromek navěsili kousky smaženého kapra a anýzové věnečky s fenyklem, které jsou pro vodníky neodolatelnou pochoutkou. Druhý den byl stromek holý, a tak se lidé domnívali, že si na dobrotách vodníci skutečně pochutnali. A důvod? Vodníky si tehdy lidé předcházeli proto, že dříve málokdo uměl plavat, a spadl-li do vody, jen těžko se podařilo jej zachránit.
Lodičky po Botiči
Z vyprávění Josefa Kajetána Tyla se dozvídáme o jednom zvyku, z něhož možná pochází i dnešní pouštění svíček v ořechových skořápkách. Děti totiž pouštěly po Botiči lodičky se svíčkami s různými vzkazy, blahopřáními a drobnými dárky či pamlsky. Ty děti, co bydlely níže, lodičky chytaly a namísto nich pouštěly svoje lodičky. Na tento zvyk vzpomínala i herečka Jiřina Šejbalová, která pouštění a chytání lodiček měla vedle dárků pod stromečkem nejraději.
Hostina i pro myšky
Myši jsou prý ďáblovo plémě, a proto je hospodyňky hubily všemi dostupnými prostředky. Na Štědrý den ale nastala změna – lidé jim lidé připravili hostinu, dostaly kousek sýra, chléb a jiné dobroty, aby celý příští rok neškodily. A bílé myšky, ty dokonce byly ten den přímo chráněné: Neštěstí by totiž potkalo toho, kdo by bílou myšku, která nosí štěstí, zabil. Čím více bílých myšek, tím větší štěstí na lidi čekalo. Když lidé v hnízdě bílé myšky objevili, chovali je jako velkou vzácnost a dávali je do meziokenního prostoru špaletových oken nebo do klícek a stavěli zde pro ně různé domečky, prolézačky a žebříky…
Bosky na železo a koště mezi dveře
Chcete být celý rok zdraví? Stačí si o štědrovečerní večeři dát bosé nohy na železný předmět a pevné, tedy železné zdraví po celý příští rok máte zaručené. Překáželo vám někdy koště mezi dveřmi a byl z toho karambol? O Štědrém dni to manželce odpusťte, protože by to mohl být záměr – koště mezi dveřmi totiž zahání čarodějnice a domu se též vyhýbají klevety a nečisté živly.
Chcete znát budoucnost?
Ve staré Praze na Štědrý den dávali chlapci a dívky jedlé kaštany nebo lískové oříšky na plotnu. A když kaštan při prasknutí poskočil, usuzovalo se, že se dívka do roka vdá nebo že mládenec odejde na vojnu nebo do světa na zkušenou. Nejen lití olova, jak známe i z Hřebejkova filmu Pelíšky, patří k vánočním zvykům, které lidem pomáhali pohlédnout do budoucnosti. Pražané také věštili z olejových skvrn na vodě - do umyvadla s vodou se nalila trocha oleje. To se dalo pod rozsvícený stromek nebo jinam na světlo a podle vzniklých, duhově zabarvených olejových obrazců se usuzovalo na budoucnost.