Návrh na zrušení části amnestie podpořilo více než 20 senátorů

• hab

7. 1. 20137. 1. 2013, 17:21|Zdroj: ČT24

Amnestie u Ústavního soudu

Zdroj: ČT24/ISIFA/ČT24

Ústí na Labem - Nejméně dvacet senátorů podpoří návrh k Ústavnímu soudu na zrušení části amnestie, kterou vyhlásil Václav Klaus. České televizi to řekla mluvčí skupiny, senátorka Alena Dernerová. Členové horní komory chtějí u soudu napadnout druhý článek amnestie, který se týká zastavení trestního stíhání delšího než osm let se sazbou do 10 let. To podle nich zasahuje do práv obětí trestných činů ekonomické povahy, které kvůli amnestii totiž zřejmě přijdou o možnost vysoudit náhradu škody. Advokátka Hana Marvanová pro Českou televizi zároveň zdůraznila, že se nejedná o stížnost k Ústavního soudu. Tu může totiž podat pouze poškozený.

Nejde o stížnost, jde o návrh

„Není to ústavní stížnost, takto se to nejmenuje. Je to návrh senátorů na zrušení části amnestie. (…) Ústavní stížnost by v konkrétních kauzách mohli později podat poškození, pokud by trestní stíhání bylo skutečně zastaveno a bylo by vydáno rozhodnutí o tom zastavení. Ale to zatím tak není, takže poškození nemají splněny podmínky, aby vůbec mohli podávat ústavní stížnost,“ vysvětlila Marvanová.

Návrh senátorů k Ústavnímu soudu na zrušení části amnestie by tak mohl být podán už ve středu. „Domníváme se, že protiústavní je článek dva amnestie, tedy ta část, která zastavuje trestní stíhání běžící déle než osm let, případně velmi závažných hospodářských kauz s trestní vazbou do deseti let,“ uvedla advokátka Hana Marvanová. Poškození v těchto kauzách se sice budou moci obrátit na civilní soud, nebudou už ale moci prokázat, že jim pachatel trestní činností způsobil škodu. „Amnestií bylo zasaženo do základních práv významné skupiny občanů,“ uvedla Marvanová, která právě v tomto bodě vidí největší problém.

Dernerová: Naše snaha není bez šance

Dle slov Dernerové se jedná momentálně o více než 20 senátorů, tedy více než 17 minimálně potřebných, kteří se chtějí k návrhu připojit. „Nebude tam ani jediný podpis od senátorů ODS, ale ty podpisy jdou napříč politickým spektrem,“ uvedla.

Důvod absence občanskodemokratických podpisů? podle ODS má prezident právo udělit amnestii dané ústavou, a proto je stížnost zbytečná. Dernerová spolupracuje i s bývalou předsedkyní Nejvyššího soudu Eliškou Wagnerovou. „Tuto naši snahu nevidí jako úplně bez šance a důraz klade na pomalejší postup, zatímco my volíme postup rychlejší,“ vysvětlila.

„Je to jenom vyjádření toho, co cítí většina národa,“ řekla Dernerová. Návrh má podle ní napravit bezpráví, kdy jedna skupina lidí, a to ta špatná, je povýšena na tu normální,„ uvedla Dernerová. Zároveň zdůraznila, že podobný návrh se v Česku sepisuje poprvé, proto nalezení dostatečného množství senátorů a vytvoření samotného textu trvalo delší dobu. “Je pravda, že prezident měl novoroční projev prvého a v podstatě nám trvalo čtyři, pět dnů, než jsme si řekli, jak uchopit možnost ohradit se proti tomu, co pan prezident udělal," podotkla. 

Ústavní soud podobnou věc ještě neřešil

Případný návrh na zrušení části amnestie bude pro ústavní soudce zcela novou věcí, pro kterou chybí precedens. „V historii českého ústavního soudnictví jsme dosud nic takového nezaznamenali,“ uvedl generální sekretář soudu Tomáš Langášek. Výsledek proto nelze předjímat - záleží prý na tom, jak bude návrh vypadat a jaké argumenty do něj jeho autoři zapracují.

Další z advokátů Milan Hulík dříve upozornil, že se poškození občané po amnestii už nikdy nebudou schopni domoci svých nároků. Poté, co amnestie zastavila trestní stíhání, by se totiž měli o škodu soudit v civilním řízení, kde ale platí tříletá promlčecí lhůta. „Je to poprvé od bělohorských konfiskací, kdy nakradený majetek zůstane pachatelům, zlodějům, zatímco ti, kteří byli poškozeni, kterým byl majetek odcizen, se už nikdy nebudou moci domoci jeho navrácení nebo alespoň nějakého odškodnění,“ podotkl Hulík.

Návrh senátorů k Ústavnímu soudu, který připravují advokáti Hana Marvanová a Milan Hulík, je založen na tom, že amnestie porušuje práva rovnosti občanů poškozených amnestovanými a že poškozeným uzavírá možnost domoci se jejich nároků. Má být proto namířena proti druhé části Klausovy amnestie, která zastavuje trestní stíhání, jež trvají déle než osm let.

Předsedkyně Nejvyššího soudu Iva Brožová v České televizi připustila, že podobný návrh může být podroben zkoumání, zda je v souladu s ústavou. Nechtěla se ale vyjadřovat k tomu, zda má takováto stížnost šanci na úspěch. Nejvyšší státní zastupitelství pak chce mít do poloviny února jasno, kterých velkých kauz se amnestie dotkla.

Předseda sněmovního ústavně-právního výboru Stanislav Polčák (TOP 09/STAN) se nedomnívá, že by se kvůli nynější dílčí amnestii měl v ústavě zrušit tento institut jako takový. Pochybuje ale o postupu premiéra Petra Nečase (ODS), který prezidentovo rozhodnutí podepsal. „Že bychom institut kvůli tomu, že se jej jednou nepodařilo aplikovat tak, jak by se mělo, zrušili zcela, to si nejsem úplně jistý,“ podotkl Polčák.

Kalousek: Vláda nenese odpovědnost za důsledky amnestie

Vláda podle ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) nenese odpovědnost za důsledky prezidentské amnestie. Ve středu budou proto prezidentskou amnestii řešit i ministři na vládě – od premiéra Petra Nečase chtějí slyšet vysvětlení, proč pod ni připojil svůj podpis. „Je na místě se bavit na vládě jak s premiérem, tak s ministrem spravedlnosti o podrobnostech vyjednávání šíře amnestie s prezidentskou kanceláří,“ uvedla předsedkyně LIDEM Karolína Peake.

Václav Klaus vidí stížnost jako politické gesto. Dernerová toto nařčení odmítla s tím, že politická gesta nečiní. „Nám vadilo, co tady pan prezident udělal. Je tady zvýhodněná určitá skupina jedinců oproti druhé skupině,“ dodala Dernerová.

• Po vyhlášení prezidentské amnestie se zvedla vlna nesouhlasu také mezi uživateli sociálních sítí. Ti se rozhodli vytvořit facebookovou událost Nesouhlasíme s Klausovou amnestií. Během dnešního dne si získala na 146 tisíc příznivců, z nichž mnozí podepsali ipetici pod stejným názvem. Signatářů bylo dnes kolem páté přes 300 tisíc.