Praha – Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) konstatoval, že ministerstvu zdravotnictví už deset let schází koncepce psychiatrické péče. Ministerstvo podle úřadu nepředložilo žádnou koncepci rozvoje léčeben, přestože už v roce 2002 vláda schválila dokument, ve kterém jsou cíle psychiatrické péče popsány. U některých léčeben navíc kontroloři našli nedostatky v účetnictví, inventarizaci majetku a časté byly i chyby při uzavírání některých smluv. Ministerstvo chystá reformu, na kterou hodlá využít šesti miliard korun z evropských fondů.
Psychiatrii chybí koncepce, konstatoval NKÚ. Ministr chystá reformu
Podle NKÚ měla péči ve velkých léčebnách částečně nahradit psychiatrická léčba v nemocnicích, v krizových centrech a také v domácím prostředí. „Omezování kapacity léčeben na maximálně 500 lůžek mělo přinést kvalitnější terapii a lepší přístup k pacientovi,“ doplnil viceprezident úřadu Miloslav Kala.
Celková kapacita všech ústavů měla klesnout pod 6 tisíc lůžek následné péče. „Jen osm kontrolovaných léčeben má přes 6 tisíc lůžek, resort zdravotnictví přitom spravuje patnáct obdobných zařízení,“ upozornil Kala. Pět z kontrolovaných léčeben přitom má přes 500 lůžek a tři z nich pečují o víc než tisícovku lidí.
Mluvčí ministerstva zdravotnictví Viktorie Plívová: „Ministerstvo si je plně vědomo dluhu, který vůči psychiatrické péči v posledních 20 letech má. Připravilo systémové řešení, které by mohlo být již od příštího roku realizováno za využití zhruba šesti miliard korun z Evropského sociálního fondu.“
První náměstek ministra Marek Ženíšek: „Buď se sníží počty lůžek v léčebnách, nebo naopak se zruší celá oddělení, respektive pavilony, nebo možná i celé psychiatrické léčebny. Strategie by měla být vybrána v průběhu letošního roku.“
Resort ministra Leoše Hegera (TOP 09) si dluh vůči sféře psychiatrie uvědomuje, chystá proto reformu. „Cílem reformy je odstranění právě těch nedostatků, na které poukazuje kontrolní závěr NKÚ. Ministerstvo chce jít cestou rozvoje komunitní péče, transformace psychiatrických léčeben a humánního způsobu léčby v přirozeném prostředí pacientů,“ uvedla mluvčí Viktorie Plívová.
Psychiatra vyhledá v ČR každý rok kolem 600 tisíc lidí, někdy v životě mělo příznaky duševní poruchy 27 procent obyvatel. V zemi je 20 léčeben s téměř 9 tisíci lůžky. Chráněné bydlení nabízí méně než 200 lůžek, popsal stav české psychiatrie předseda psychiatrické společnosti profesor Jiří Raboch. Podle ředitele Psychiatrické léčebny Bohnice Martina Hollého se systém zastavil na úrovni 19. století, kdy vznikl. Chráněné bydlení je v ČR jedinou alternativou, která může snížit počty lůžek následné péče. Ostatní servisy, jako krizová centra či mobilní týmy, v ČR téměř nejsou.
GALERIE
videogallery_000209942
Řadu chyb našli kontroloři i v hospodaření
Kontroloři dále našli nedostatky v hospodaření. Léčebny například uzavíraly nájemní smlouvy na dobu neurčitou, ačkoli jim to zákon neumožňuje. V některých smlouvách také chyběla možnost výpovědi při neplnění povinností.
NKÚ zjistil chyby také při kontrole veřejných zakázek. Například Psychiatrická léčebna Havlíčkův Brod postupovala nestandardně, když s jedním dodavatelem stavebních prací uzavřela dvě smlouvy o dílo za celkem 4,8 milionu korun, které pak pomocí dodatků výrazně rozšířila. Konečná cena se vyšplhala na 12,1 milionu korun. Ředitel havlíčkobrodské léčebny Jaromír Mašek ale závěr NKÚ odmítl jako zcela neodůvodněný; nedošlo podle něj k žádnému porušení zákona, ani nestandardnímu postupu. Šlo prý o dvě malé zakázky, při nichž léčebna vždy uspořádala transparentní výběrové řízení.
Úřad se zaměřil na hospodaření osmi psychiatrických léčeben v letech 2010 a 2011. Kontroloři prověřili, jak ústavy nakládaly s majetkem za 2,6 miliardy korun a s finančními prostředky ve výši 130,4 milionu korun. NKÚ zkontroloval také ministerstvo zdravotnictví, které je zřizovatelem těchto ústavů.
Vydáno pod