Praha – Návrh na zrušení amnestie, který chystá skupina senátorů vedená senátorkou za Severočechy Alenou Dernerovou, nemá podle ústavních právníků šanci na úspěch. Pochybnosti a úskalí připouští dokonce i právnička Hana Marvanová, která senátorský návrh po právní stránce připravuje.
Amnestii před Ústavním soudem napadnout nelze, tvrdí právníci
Dvacítka členů horní komory parlamentu napříč politickými stranami hodlá u soudu napadnout druhý článek amnestie, který se týká zastavení trestního stíhání delšího než osm let. Senátoři usilují o zrušení příslušného článku. Podle Aleny Dernerové se k návrhu připojují stále další zákonodárci - s výjimkou členů ODS - a konkrétní podobu návrhu chtějí mít připravenou už pozítří.
Ústavní právníci jsou nicméně k úspěchu žádosti o zrušení části prezidentské amnestie skeptičtí. „Nevěřím, že Ústavní soud část amnestie zruší,“ prohlásil v rozhovoru pro portál ČT24 ústavní právník Ján Gronský. Počítá spíše s tím, že Ústavní soud stížnost senátorů odmítne jako neoprávněnou a nebude se jí vůbec zabývat. Grónský upozorňuje, že amnestie není zákon ani jiný právní předpis, a tak ji ani nelze u Ústavního soudu napadnout.
Tento názor sdílí také ústavní právník Jan Wintr. „Důvod, proč to nejde napadnout, je v dělbě moci. Protože amnestie je brzda v systému dělby moci, kterou má výkonná moc vůči moci soudní, tak moc nedává smysl, aby soudní moc přezkoumávala, jestli výkonná moc používá onu brzdu tak, jak má,“ vysvětlil.
Některé argumenty nespokojených senátorů jdou prý proti ústavě
Wintr nesouhlasí ani se zdůvodněním nespokojených senátorů, že Klausova amnestie vztahující se na vleklé spory porušuje práva týkající se rovnosti občanů před zákonem. „Tento argument jde proti podstatě amnestie,“ říká Wintr a dodává: „Každá amnestie má tyto důsledky.“
Právníci poukazují také na to, že amnestii by šlo jen těžko vrátit. Ústava totiž říká, že trestné činy, na které se vztahuje, již nelze znovu stíhat. Pro tento případ navíc neexistuje precedens, a tak by zřejmě musel Ústavní soud, pokud by amnestii zrušil, určit postup, jak dále postupovat. "A postupovat lze jen podle určité analogie se zákony. Podle této analogie zrušení části zákona neobnovuje status quo ante, tedy předchozí stav," dodal Gronský.
Ústava
S připojením svého podpisu pod návrh senátorů žádající zrušení amnestie u vleklých soudních sporů váhá také senátorka a někdejší soudkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová. I podle té je v otázce tohoto návrhu řada nejasností, které je třeba promyslet a zvážit v kontextu ústavy a dalších platných zákonů. „Já si musím odborně zjednat jasno v tom, jestli je vůbec amnestii možno napadnout návrhem na zrušení,“ řekla portálu ČT24.
Iniciátoři stížnosti o její oprávněnosti nepochybují, důvody ale zatím tají
Senátoři, kteří hodlají usilovat o zrušení amnestie, jsou nicméně o oprávněnosti své stížnosti přesvědčeni. „Domníváme se, že na to máme plné právo,“ prohlásila Dernerová. Do detailnějšího zdůvodnění se ale pouštět nechtěla. „Nejsem právník, nechám to na kolezích právnících,“ uvedla.
Pochybnosti naopak překvapivě připustila právnička Hana Marvanová, která žádost k soudu pro senátory připravuje. „Otázka oprávněnosti a další s tím spojené jsou ty, kterými se s kolegou Milanem Hulíkem zabýváme,“ potvrdila portálu ČT24 Marvanová. Konkrétnější být zatím nechtěla s tím, že jde o náročnou problematiku, která si žádá detailní prostudování zákonů i dřívějších nálezů Ústavního soudu. Sama je však o oprávněnosti stížnosti pevně přesvědčena. „Přestože je ústavní stížnost na hraně, amnestie zasahuje do práv tisíců lidí, a nelze tak připustit, aby nebyla napadnutelná,“ zdůraznila. Krok prezidenta upřel podle ní právo na spravedlivý proces - možnost domoci se majetkových nároků - poškozeným, což je v rozportu s Listinou základních práv a svobod.
I ona si ale ještě musí spolu se svými kolegy ujasnit, co by znamenalo samotné zrušení amnestie. Zda by se podezřelí z trestných činů vraceli do věznic nebo by stát musel odškodnit oběti podvodů - to jsou otázky, které zatím čekají na odpovědi senátorů, potažmo Ústavního soudu.
GALERIE
Alena Dernerová zdroj: ČT24
Díky amnestii, kterou prezident vyhlásil 1. ledna 2013, se na svobodu dostalo přes 6 tisíc lidí. Avšak proti rozhodnutí prezidenta se okamžitě zvedla vlna odporu. Největší kritiku sklízí ta část amnestie, která zahlazuje ty soudní spory, které se táhnou více než osm let. Mezi ty spadají některé případy tunelování, které mají kořeny v 90. letech. Jde mimo jiné o případ zkrachovalého H-Systemu, machinace a podvody kolem investičního fondu Trend nebo kauzu zkrachovalé Union banky.