Olomouc - V rámci připomenutí Palachova týdne připravuje několik protikomunistických iniciativ sérii štafetových demonstrací v šesti českých městech. V Olomouci na Horním náměstí dnes odstartovala první z nich. Demonstrace budou pokračovat v Ústí nad Labem, Karlových Varech, Českých Budějovicích a ve Zlíně. Vyvrcholí v sobotu na pražském Václavském náměstí. Na každém mítinku bude stát symbolická vězeňská cela a šibenice jako připomínka komunistického teroru.
Palachův týden: Protesty proti komunistům v krajích startují
„Vážím si každého, kdo tady v psím počasí vydržel stát hodinu a půl a poslouchal, co jsme říkali. Je to začátek šňůry, která má symbolizovat spojení protikomunistických iniciativ,“ řekl zlínský písničkář a organizátor demonstrací Ziggy Horváth. Akce mají poukázat na podstatu komunistické ideologie a účastníci demonstrací postupně vyzvou komunisty k odchodu z krajských rad.
Mašínová: Lidé si neuvědomují, jaké následky může mít účast komunistů ve vedení krajů
Na dnešní demonstraci v Olomouci přišla i Zdeňka Mašínová, sestra Ctirada a Josefa Mašína. Podle ní si většina lidí neuvědomuje, jaké následky pro demokracii může mít účast komunistů ve vedení krajů.
Zdeňka Mašínová:
„Přišla jsem, protože jde o další generace. Je to poslední možnost, aby se mladí lidé postarali o svoji budoucnost a nemuseli si zopakovat něco, co musela prožít naše generace.“
V Olomouckém kraji vládne po loňských krajských volbách koalice ČSSD a KSČM. Proti obsazení funkce náměstka hejtmana pro školství komunistickým kandidátem protestovalo v petici 400 lidí. Vedení Olomouckého kraje následně slíbilo, že na toto téma uspořádá veřejnou debatu. Personální výměna náměstka pro školství ale není pravděpodobná.
Vstup Martiny Tlachové z Olomouce (zdroj: ČT24)
Palachův týden byl prvním signálem blížícího se konce komunistické nadvlády
Palachův týden je označení pro sérii občanských nepokojů na Václavském náměstí v Praze ze začátku roku 1989, které byly prvním signálem blížícího se konce komunistické nadvlády u nás. Na neděli 15. ledna 1989 tehdy svolalo pět nezávislých iniciativ vzpomínkovou akci k 20. výročí Palachovy smrti.
Původně se měl konat pouze ohlášený, ale nepovolený pietní akt pěti opozičních iniciativ (Charty 77, Českých dětí, Nezávislého mírového sdružení, Mírového klubu Johna Lennona a Společenství přátel USA), jejichž představitelé chtěli uctít Palachovu památku položením květin na Václavském náměstí. Policie tehdy zadržela zástupce iniciativ a uzavřela náměstí. Improvizovaný pietní akt se proto uskutečnil u budovy tehdejšího Federálního shromáždění.
Všechny předchozí protesty obvykle po tvrdém zásahu bezpečnostních sil umlkly, tentokrát byl ale vývoj událostí jiný. Druhý den, 16. ledna, se lidé na protest opět sešli. Toto shromáždění bylo rozehnáno ještě surověji. Zákrok policie situaci neuklidnil, a naopak vyvolal ještě větší rozhořčení obyvatel.
Václav Havel byl tehdy za položení květin odsouzen na osm měsíců
Za pokus položit květiny k soše svatého Václava byl Václav Havel odsouzen na osm měsíců, po uplynutí poloviny trestu byl v květnu propuštěn. Na jeho obranu tehdy vznikla petice, pod kterou se podepsali i lidé mimo disent a jež byla inspirací pro další zásadní petici s názvem Několik vět.
Shodou okolností ve stejné době probíhalo ve Vídni zasedání Konference o evropské bezpečnosti a spolupráci. Československá delegace byla obviněna z porušování helsinské dohody o lidských právech. Shromáždění a protesty pokračovaly i v dalších dnech. Policie postupovala velmi brutálně. Byli zatýkáni a legitimováni i náhodní chodci a cizinci. To vyvolalo kritiku v zahraničí. Celkem bylo při Palachově týdnu zadrženo přes 1 400 lidí, řada osob byla zraněna.
GALERIE
Palachův pohřeb
Student Jan Palach se 16. ledna 1969 upálil na protest proti nastupující normalizaci a okupaci Československa.