Praha – České vysoké učení technické (ČVUT) udělilo čestný doktorát Günteru Heinovi, světově uznávanému odborníkovi na družicovou komunikaci. Hein stál u zrodu amerického systému GPS, spolupracoval na ruské satelitní navigaci Glonass i na čínském Compassu a nyní je jednou z vůdčích osobností evropské navigačního projektu Galileo.
Čestný doktorát na ČVUT převzal „pan Galileo“
Günter Hein stál u zrodu prvních úvah, na základě kterých dokázal člověk v 80. letech poprvé určit polohu na Zeměkouli pomocí vesmírných družic. Po převzetí čestného doktorátu na pražské ČVUT předpověděl, že současné automobilové navigace jsou jen zlomkem dnešních možností technologie. „Šíři využití dnes neomezuje technologie, ale pouze lidská představivost,“ uvedl v Betlémské kapli. „Předpokládám, že systém jednou bude součástí každých hodinek.“
Navigace i pro přistávání letadel? Možná ano
Jeho slova nepřímo potvrdil vedoucí oddělení rádiových signálů a systémů na elektrotechnické fakultě ČVUT František Vejražka, podle kterého by se do budoucna mohly satelitní navigace používat nejen v automobilech, ale dokonce i v letadlech. „Signály družic se dají podporovat další infrastrukturou, která je na Zemi. Tím můžeme dosáhnout takového zpřesnění, že se dostáváme do řádu centimetrů a že se dá přistávat,“ uvedl Vejražka. Druhou otázkou podle něj je, zda státy takovou navigaci v letecké dopravě povolí.
Projekt evropského navigačního systému Galileo, na němž se nyní podílí, považuje Hein za mimořádně přínosný. „Toto je vesmírný projekt, který opravdu pomáhá všem občanům, a nikoli jen některým skupinám, jedná se opravdu o věc, která pomáhá dennímu životu,“ řekl. Prvním krokem k širšímu uplatnění mají být nové uživatelské satelitní přijímače, které by měly zvýšit svou přesnost tím, že budou využívat nejen signál jen americké GPS nebo evropského Galilea, ale všech dohromady. Galilio by měl začít naplno fungovat nejpozději v roce 2019.
Reportáž Martina Ruska (zdroj: ČT24)