Praha – Česko zažilo vyhrocené finále prezidentské kampaně. Atmosféru zjitřily silné výroky obou kandidátů, Karel Schwarzenberg například prohlásil v televizní diskusi Benešovy dekrety za neplatné, a ovšem i lživá obvinění – tábor Miloše Zemana mimo jiné spojil Schwarzenbergovu ženu Therese s nacisty. Oba kandidáti se za některé svoje výroky také omluvili. V české politice to na rozdíl od zahraničí není moc obvyklé.
Sex, lži a omluvy
Volební tým Miloše Zemana zasáhl do kampaně s typickým příkladem toho, čemu se říká politický „sleaze“ - špinavost. Obvinil po televizní debatě Karla Schwarzenberga, že prý cíleně zamlčel, že jeho rodiče měli kolem sebe samé nacisty. A že dokonce na hradě Hardegg - v rodovém sídle, kde pobývá jeho manželka Therese - dosud visí obrazy s hákovými kříži a hajlujícími lidmi.
Toto obvinění však mělo jeden zásadní háček. Therese Schwarzenbergová je sice rozená Hardeggová, hrad už ale rodině skoro 300 let nepatří - v roce 1730 ho koupil hrabě von Khevenhüller. (Lidé z okolí Zemana čerpali informace z textu na serveru Freeglobe a autorem byl český blogger Adam B. Bartoš.)
Schwarzenberg proto Zemana vyzval, aby se za toto lživé obvinění omluvil, a ten mu vyhověl. „Nebylo to sice moje prohlášení, ale prohlášení mého týmu, jenomže šéf tohoto týmu nese odpovědnost za vše dobré i zlé. Prosím proto, abyste i vy, znovu, přijal moji omluvu,“ reagoval na to Zeman.
Před týdnem zase Miloš Zeman uvedl, že měl jeho konkurenta v německém listu Süddeutsche Zeitung podpořit mluvčí sudetských Němců Bernd Posselt. Ten ovšem ve vyjádření pro ČT tento výrok označil za nepravdivý. „Pan Zeman v debatě s panem Schwarzenbergem tvrdil, že jsem podpořil pana Schwarzenberga v listu Süddeutsche Zeitung a snad i v jiných německých novinách. Aby bylo jasno: během celé volební kampaně jsem neřekl naprosto nic. Pan Zeman nemluví pravdu,“ napsal Posselt.
Zeman proto musel v poslední předvolební debatě ČT vysvětlovat, odkud Posseltův výrok citoval. Expremiér uvedl jako zdroj server Britské listy, ty však ještě během debaty vydaly stanovisko, ve kterém se proti Zemanovu tvrzení ohradily a označily ho za nepravdivé. Posseltovo jméno se prý na serveru objevilo naposledy loni v květnu.
Schwarzenberg musel doplňovat výrok o dekretech
Kritizovaných výroků se dopustil i Karel Schwarzenberg. Ten totiž v předvolební debatě České televize prohlásil, že Benešovy dekrety neplatí od roku 1993, kdy byla přijata česká ústava a Listina základních práv a svobod. Proti tomuto tvrzení se pak Zeman ostře postavil. Podle něj Ústavní soud jasně konstatoval, že zákony československého Národního shromáždění z roku 1946, které z dekretů vycházely, jsou stále nedílnou součástí českého právního řádu.
Schwarzenberg druhý den svůj výrok doplnil – chtěl prý ve zkratce vyjádřit, že už jsou dekrety překonané. „Musel jsem z důvodů časové tísně použít zkratku, která může vést k pochybnostem o mém postoji v této otázce. Uvedl jsem, že Benešovy dekrety není potřeba rušit, protože zanikly díky přijetí Listiny základních práv a svobod. Chtěl jsem vyjádřit, že Benešovy dekrety jsou dnes už překonány, že jsou právně vyhaslé,“ dodal předseda TOP 09.
Rovněž Schwarzenberg se za jeden svůj výrok omluvil. V Otázkách Václava Moravce obhajoval přidělení lukrativních postů rebelům ODS, kteří opustili sněmovnu a umožnili přijetí stabilizačního balíčku, paralelou s odměnou pro ženy za sex. Schwarzenberg prohlásil: „Pokud najmete jednu dívku, která se prochází po ulici, na výkon jistých tělocviků a zaplatíte jí za to, tak je to opovrženíhodná prostituce. Když máte ale, řekněme, přítelkyni nebo partnerku, která jisté úkony nerada dělá, ale když jí slíbíte krásný náhrdelník, tak to vykoná, tak je to jenom posílení partnerských vztahů,“ pravil Schwarzenberg. Za podobné posilování partnerských vztahů označil to, jak se koalice postarala o bývalé rebely ODS.
Při debatě prezidentských kandidátů, kterou pořádala Mladá fronta DNES, pak tento výrok Schwarzenbergovi připomněla komentátorka Jana Bendová s tím, jestli považuje sexistickou poznámku za vhodnou pro případnou hlavu státu, a Schwarzenberg zareagoval „omluvou“. „Jestli se tímto přirovnáním některá žena cítila dotčena či ohrožena, tak se za to hluboce omlouvám,“ řekl a dodal ještě: „Anžto jsem obklopen ve svém štábu pořád ženami, tak mi ovšem taky ženy leží na srdci i na jazyku.“
Omluvu za knížecí degeneraci a znásilňování Zeman odmítl
Během kampaně však padlo podobných výroků více. Česká ženská lobby třeba požadovala omluvu po Zemanovi, který v narážce na Schwarzenbergův šlechtický původ v televizní debatě prohlásil, že „knížata měla právo první noci a kvůli tomu zdegenerovala, protože své nevolnice nemusela znásilňovat.“ „Zatímco my zemani jsme si, nejenom v sexuální oblasti, vždycky toto právo museli těžce vybojovat, a proto jsme nezdegenerovali.“ Zeman ale omluvu odmítl s tím, že tento výrok vůbec nebyl namířený proti ženám.
Rozruch vzbudilo i Zemanovo prohlášení, že jeho vláda neměla nic společného s privatizací Mostecké uhelné společnosti, jak Zemanovi připomněl Schwarzenberg. Společnost podle Zemana privatizovala už Tošovského vláda. V usnesení Zemanova kabinetu z roku 1999 se nicméně píše, že vláda schvaluje privatizaci 46,29 % akcií. Expremiér to následně okomentoval v novinovém rozhovoru tak, že jeho vláda prodávala menšinový podíl ve společnosti, tudíž se prý nemohlo jednat o privatizaci.
Kampaň na závěr zřejmě protizákonná
Těsně před volbami se v médiích objevila kampaň, která se vší pravděpodobností porušuje zákon. Podle něj totiž nesmí být o kandidátech zveřejňovány nepravdivé údaje – navíc musí inzeráty obsahovat informace o zadavateli reklamy. Včera a dnes ovšem vyšla v Blesku celostránková inzerce proti Schwarzenbergovi. Mimo jiné v ní stojí: „Děkuji za podporu představiteli Sudetendeutsche Landsmannschaftu Berndu Posseltovi“ a tvrzení, že Schwarzenberg připravuje půdu „pro vrácení majetku potomkům válečných zločinců“. Inzerce byla navíc otištěna bez zadavatele. Až v pátek k večeru uvedla mluvčí společnosti Ringier, vlastníka Blesku, že zadavatelem inzerátu byl advokát Vladimír Zavadil prostřednictvím mediální agentury Mindshare. Zavadil byl dříve příslušníkem StB, po revoluci pak spolupracoval např. s právníkem Miroslavem Janstou, uvedl server iDNES.cz
Schwarzenbergův volební tým proto dospěl k závěru, že inzerát porušuje volební zákon a je možná šířením poplašné zprávy, řekl mluvčí Marek Pražák. Tým Miloše Zemana se ovšem od inzerátů v Blesku distancoval, prý s nimi nemá nic společného.