Praha - Miloš Zeman i Karel Schwarzenberg mohou za hysterický průběh kampaně, který rozdělil společnost, tvrdí premiér Petr Nečas. Vyhloubené příkopy se budou podle něj jen těžko zasypávat. Jsou premiérovy obavy na místě? Má pravdu, když tvrdí, že se budou vášně, které panují v rozdělené společnosti, tlumit jen obtížně? Jak přijmou stoupenci poraženého kandidáta jeho prohru? A co mohou sami kandidáti udělat pro to, aby svým voličům „zchladili hlavy“?
Hysterie kolem volby. Kdy opadnou emoce?
To první, co neúspěšný kandidát obvykle udělá, je, že uzná porážku. A svému rivalovi pogratuluje. Většinou prostřednictvím televizních kamer. Svým stoupencům tak vysílá jasný vzkaz: volby skončily, respektujme vítěze. Nejinak tomu zřejmě bude i tentokrát. Osobní gratulaci v soupeřově volebním štábu Zeman ani Schwarzenberg zatím neplánují.
„Miloš Zeman zcela jistě prostřednictvím kamer poděkuje svým voličům,“ sdělila ČT Hana Burianová, mluvčí Zemanovy prezidentské kampaně. „Pokud bude poražen, pogratuluje při té příležitosti svému soupeři. S návštěvou volebního štábu Karla Schwarzenberga zatím nepočítáme. Možný je ale telefonický kontakt,“ dodala Burianová. Totéž - tedy oficiální gratulace prostřednictvím médií a poté osobní telefonický rozhovor s vítězem - plánuje pro případ prohry i Karel Schwarzenberg. Informoval o tom mluvčí jeho štábu Marek Pražák.
20 % první den, trojnásobek do několika týdnů
Emoce k volbám patří, a tak podle mínění mnohých není třeba dělat z nebývale vypjaté atmosféry žádné drama. Ostatně - národ svého prezidenta přímo volí poprvé. Situace se prý sama dostane do normálu, protože prezidentská funkce má v očích lidí auru důstojného státního symbolu, před nímž člověk potlačuje soukromé vášně.
„Václav Klaus na začátku roku 2003 dosahoval v průzkumech sotva dvacetiprocentní popularity. Během několika týdnů po jeho zvolení prezidentem jeho podpora mezi lidmi vyskočila na 60 procent,“ říká Daniel Kunštát ze Sociologického ústavu AV ČR . „I člověk, který může být kontroverzní, jakmile usedne na Pražský hrad, požívá úcty spojené se svým úřadem,“ předpovídá vývoj následujících dní Kunštát.
Miloš Zeman, Karel Schwarzenberg u volebních uren
Lékař Jan Hnízdil rozjitřenou atmosféru, která zmítá společností, vidí o poznání kritičtěji. Na vině jsou prý oba prezidentští kandidáti. „Je to jako řádění rowdies na fotbalovém stadionu,“ tvrdí. „Už chybí jen fyzické napadání. A nemyslím si, že by kterýkoliv z kandidátů byl schopen situaci rychle uklidnit,“ dodává.
Důvod, proč lidé tolik podlehli volební kampani, spojuje Hnízdil s tím, že stále máme tendenci hledat spasitele. „Lidé se upnou tu na Karla Schwarzenberga, tu na Miloše Zemana a mají pocit, že oni snad něco mohou udělat za nás. Nemohou.“ Nejdříve nekritické nadšení a následně stejně vášnivé zatracení - totéž potkalo právě v těchto dnech i cyklistu Lance Armstronga, který se přiznal k dopingu, připomíná Hnízdil. „Když sliboval a lhal, byl fanaticky oslavován a vynášen do nebe. Když se ukázalo, že to byl podvod, je stejně vášnivě zatracován a pronásledován. Jsou to emoce od zdi ke zdi,“ míní lékař.
Co čekat po sečtení volebních lístků
„Neočekávám žádné bouře ani zpochybňování výsledků voleb,“ říká Kunštát. Připouští, že případné drobné projevy nelibosti nad kroky prezidenta se ale objevit mohou. „Paradoxně je očekávám nikoliv z té levé strany, od příznivců Miloše Zemana, protože to je pasivnější skupina občanů, ale spíše od příznivců “aktivní buržoazie„ - tedy ze Schwarzenbergova tábora. Umím si představit protesty na úrovni dnešních studentských happeningů proti komunistickým radním.“ Tyto emoce podle něj ale brzy vyprchají. „Maximálně si časem lidi vyčtou - vidíš, jakého jsi zvolil blba. Ale tím to skončí,“ říká s úsměvem Daniel Kunštát.
Lékař Jan Hnízdil tak klidný není. „Emoce byly vypuštěny a emoce budou dál vládnout. To, čeho se obávám, jsou násilné střety,“ tvrdí Hnízdil a dodává: „Hněv, který zažehla amnestie, rozfoukala volební kampaň. Výsledkem mohou být lidé v ulicích. Měli bychom myslet i na tuto variantu.“