Praha - Miloš Zeman zažívá politický comeback, už jednou se vracel, ale v nepřímé volbě hlavy státu u zákonodárců neuspěl, nyní si jej zvolili lidé sami. Ve svých 68 letech je nejstarším zvoleným prezidentem samostatné České republiky. Už před druhým kolem bylo zřejmé, že do finále jdou dva kandidáti pokročilého věku. Historie přitom ukazuje, že Čechům něco takového nevadí. Ve stejném věku jako Zeman se ujímal funkce vůbec první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk. A na zralost a zkušenost sázejí i v zahraničí.
Zeman nastupuje na Hrad ve stejném věku jako TGM
Heslo „dvakrát do stejné řeky nevstoupíš“ zřejmě v politice neplatí. Před deseti lety pohořel v nepřímé prezidentské volbě kvůli zákulisním mocenským bojům. Do politiky se už vracet neplánoval. „Protože jsem nikdy nežil tak šťastným a spokojeným životem jako teď na Vysočině, tak nemám ambici vracet se na bitevní pole,“ nechal se slyšet v létě 2005. Hlavou státu ho ale tentokrát zvolili sami občané.
Miloš Zeman se tak stává nejstarším zvoleným prezidentem samostatné České republiky. Václav Havel se ujímal funkce ve svých 56 letech, Václavu Klausovi bylo 61. Ve stejném věku jako Zeman stanul v čele nové země první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk. V úřadu vydržel celých 19 let. Jako nejstarší z domácích hlav státu pak nastupoval na Hrad Ludvík Svoboda, který svůj prezidentský slib skládal v 73 letech.
GALERIE
videogallery_303012
Zralost a zkušenost preferují i v jiných zemích
Na zkušenost ale v minulosti nevsázeli jen Češi a Slováci. Průměrný věk amerických prezidentů dosahuje téměř 55 let. Tím nejstarším byl Ronald Reagan, který usedl v Bílém domě v 69 letech. A když se o čtyři roky později ucházel o znovuzvolení, stal se jeho věk terčem kritiky. Ronald Reagan nakonec patří k nejlépe hodnoceným prezidentům americké historie.
Ronald Reagan v předvolební debatě:
„Nebudu z toho dělat téma své kampaně. Nehodlám v kampani poukazovat na mládí a nezkušenost svého protikandidáta.“
Dějiny ale přepisovali i další politici s dřívějším datem narození - 75letý Nelson Mandela dohlížel na nekrvavý konec jihoafrického apartheidu. Raúl Castro přebíral vládu na Kubě od svého bratra Fidela v 76 letech. Nejstarší úřadující prezident na světě je ale Izraelec Šimon Peres, kterému bylo v době zvolení 85 let.
Ani ve střední Evropě nejsou sedmdesátníci nastupující do čela státu výjimkou. Němci loni zvolili za spolkového prezidenta 72letého Joachima Gaucka. Evropský primát drží Ital Giorgio Napolitano, který funkci převzal v 81 letech.
Naopak mladší hlavy států v Evropě volí spíš v zemích bývalé Jugoslávie. V pouhých šestatřiceti letech nastoupila do funkce kosovská prezidentka Atifete Jahjagová, stejně jako Milo Djukanović z Černé Hory. Takhle mladí politici by v Česku do nejvyšší funkce usednout nemohli, neboť zákon to dovoluje jen občanům starším 40 let.
Slavné politické comebacky v historii
Vrtkavost přízně voličů stojí za mnoha politickými vzestupy a pády v historii. Poznali ji i dva velikáni dějin - Winston Churchill a Charles de Gaulle. Chuť válečného triumfu jim zhořkla v ústech, když propadli v následných volbách. Oba muži se ale dokázali z porážky otřepat a vrátit se zpět na scénu. Dějiny si je tak pamatují jako vítěze.
Řada politiků dokázala překonat i různé skandály. V roce 2000 například předseda německých křesťanských demokratů Wolfgang Schäuble rezignoval kvůli skandálu s financováním své strany. Dnes je ministrem financí největší evropské ekonomiky a jedním z klíčových hráčů v boji za záchranu eura.