Praha - ČSSD představila pět priorit, které by měly přinést změnu v oblasti základního vzdělávání. Strana prosazuje povinný poslední ročník školky a docházku do základní školy až od sedmi let. Podle stínového ministra školství Marcela Chládka tak budou děti na školu zralejší. Prvňáci by navíc měli povinně nový předmět nazvaný technická výuka. Viceprezident Asociace ředitelů ZŠ Pravoslav Němeček ale s odkladem školní docházky nesouhlasí. České televizi řekl, že většina šestiletých dětí je dostatečně zralá, aby mohla zahájit povinnou školní docházku už v šesti letech.
Revoluční návrh ČSSD: Do školy až v sedmi letech
Návrh, aby děti chodily do první třídy až v sedmi letech, je podle Chládka možná revoluční, stejný systém ale funguje například ve Finsku. „Je to z toho důvodu, že dnes máme celou řadu odkladů. Ty jsou z důvodu, že dítě v šesti letech není dostatečně připraveno na základní školu fyzicky ani psychicky,“ poznamenal. Děti jsou podle něj přetěžované a končí pak u speciálních psychologů nebo pedagogů. Očekává, že nápad podpoří strany napříč politickým spektrem i odborníci.
Němeček: V Anglii, Skotsku nebo Nizozemsku chodí děti do školy už v pěti letech
Některé děti podle Chládka nastupují do první třídy nepřipravené i proto, že rodiče například nemají finanční prostředky: „Z vyloučených lokalit většinou děti ani do předškolních zařízení neposílají… Pokud nebude poslední rok v mateřské škole povinný a zdarma, tak vůbec neuděláme nic ani se základním školstvím.“
Viceprezident Asociace ředitelů ZŠ Pravoslav Němeček ale s názorem ČSSD nesouhlasí. „Jako dlouholetý ředitel mám tu zkušenost, že většina šestiletých dětí je zralá a může zahájit povinnou školní docházku v šesti letech,“ řekl ve Studiu ČT24. Odklad má nyní asi 20 procent dětí, z toho pět procent je podle Němečka vynucených rodiči: „Nedomnívám se, že takové procento by mělo být důvodem k tomu, aby děti chodily do školy později.“ Zároveň podotkl, že v Anglii, Skotsku nebo Nizozemsku naopak děti chodí do školy už v pěti letech. Smysl naopak vidí v návrhu, aby děti měly povinný poslední ročník školky: „Příprava dítěte v prostředí, kde jsou jeho vrstevníci, je velmi důležitá. To bych viděl jako možnost… Muselo by tam ale dojít k výrazné změně rámcových vzdělávacích programů.“
Pravoslav Němeček: „Finsko ani ostatní státy neřeší školní zralost. Dítě prostě dosáhne určitého věku a nastupuje do školy. Jenom v případě, že chce nastoupit o rok dříve, tak se tato věc zkoumá. U nás máme tu úžasnou věc, že školní zralost zkoumáme, že se k tomu vyjadřuje pediatr a psycholog… Máme ale také tu zkušenost, že rok odkladu většinou nepřinese nějaké velké zlepšení, pokud nejde o fyzický handicap nebo řečovou vadu.“
Navrhované změny by si navíc vyžádaly výrazné zvýšení kapacit školek, které jsou už nyní přeplněné. Chládek, který je zároveň náměstkem hejtmana Středočeského kraje, už spočítal, že jen v jeho kraji by toto navýšení vyšlo na miliardu. Peníze by ale podle něj bylo možné získat z evropských fondů, které prý ministerstvo nyní nečerpá efektivně.
Po vzoru Finska by ČSSD zavedla od první třídy i pracovní a technické vyučování. „Vzpomínáte si na dílny nebo pozemky? To je prvek, který zásadním zůsobem v našem školství chybí,“ řekl Chládek na tiskové konferenci. Některé školy podle něj pracovní výchovu mají, některé ale ne, a proto by měla být zavedena plošně po celé republice. Ve Finsku se díky tomu posunul vztah dětí k technickým a učňovským oborům.
Sociální demokracie naopak zcela odmítla návrh ministerstva školství na zavedení domácího vyučování i na druhém stupni základní školy. Chládek to označil za nebezpečný experiment: „Určité cílové skupiny, které nebudou chtít dávat děti do školy, toho budou zneužívat.“ Pro děti s vážným handicapem je podle ČSSD už dnes nastavený systém tak, že mohou školu navštěvovat externě nebo za nimi učitelé dochází domů. Sociální demokracie nesouhlasí ani s rušením praktických škol: „Je to určitý segment, který zde má své místo. Pokud budou praktické školy fungovat jako doposud, je hloupost je rušit.“
GALERIE
videogallery_310106