Brno - Nejvyšší správní soud (NSS) nevyhověl žádné ze 109 stížností na prezidentské volby. Potvrdil tak vítězství Miloše Zemana. Soud sice v kampani našel přinejmenším tři protizákonnosti a uznal, že některá Zemanova tvrzení se lidem mohla jevit jako demagogická či dokonce lživá, nešlo ale o tak závažné zásahy, aby si vynutily zrušení voleb. Vzhledem k půlmilionovému rozdílu hlasů nemohly podle soudu změnit ani konečný výsledek. Neúspěšní stěžovatelé se ještě mohou teoreticky obrátit na Ústavní soud. Případné stížnosti ale nemají přímý vliv na Zemanův nástup do funkce. Všechna rozhodnutí v plném znění lze dohledat na úřední desce NSS.
Zeman je platným prezidentem, i když soud našel nezákonnosti
64 stížností soud odmítl, protože pisatelé většinou nedodrželi zákonnou lhůtu pro zpochybnění výsledku voleb. Další skupinu návrhů soudci vyřešili pouze prostřednictvím korespondence, protože nesplňovaly různá formální kritéria nebo vůbec nebylo jasné, čeho se stěžovatelé domáhají. Věcně volební senát přezkoumal 24 podnětů. Přestože v některých případech zjistil nezákonnosti, volby nezrušil. Zjištěné problémy totiž podle soudu nemohly ovlivnit celkový výsledek voleb.
Miloš Zeman: „Jako kandidát jsem samozřejmě potěšen, nicméně není mým právem reagovat na výsledky jakéhokoli soudu… Ani prezident nemá právo kritizovat výsledky soudu, i když jsou mu příjemné, což v tomto případě bezesporu je.“
Stížnosti na okolnosti registrace kandidátů NSS zamítl. Ke všemu se prý vyjádřil už před volbami. „Nemůžeme podruhé vstupovat do stejné řeky… Není možné se v řízení o neplatnosti voleb vracet do registrace kandidátních listin,“ řekl ČT soudce Vojtěch Šimíček.
NSS: V demokratické kampani mají své místo i emocionální a vyostřené argumenty
Ve stížnostech se často objevovaly argumenty proti charakteru volební kampaně před druhým kolem volby. Zeman podle stěžovatelů uplatňoval nepravdivé, případně xenofobní a nacionalistické argumenty. NSS sice uznal, že některá Zemanova tvrzení se lidem mohla jevit jako nekorektní, demagogická či dokonce lživá. Nešlo ale o tak závažné zásahy, aby si vynutily zrušení voleb. Podle soudu je v podmínkách demokracie obvyklé, že kandidáti využívají pozitivní i negativní kampaň, v níž mají své místo i emocionální a vyostřené argumenty. Zneplatnění voleb připadá v úvahu jen ve výjimečných případech, kdy by jedna intenzivní protizákonnost, případně řada protizákonností slabších, mohla změnit celkový výsledek.
Vojtěch Šimíček: „Volební soud není soud, který rozhoduje jenom podle etických a morálních kategorií. I věci, které obecně asi etické nebyly, tak to ještě a priori neznamená, že se jedná o porušení volebních zákonů.“
Jako další problematické prvky kampaně soud jmenoval šíření nepravdivých informací o vystěhování známé Karla Schwarzenberga ze zámeckého bytu v Čimelicích nebo pokusy spojovat jeho rodinu s fašistickým a nacistickým hnutím. „Když se objeví nepravdivá informace, je důležité, jak je načasovaná, zda má protikandidát možnost na ni reagovat. Tady jsme konstatovali, že na to reagovat bylo možno a Miloš Zeman se i mediálně omluvil,“ uvedl Šimíček.
Inzerát v deníku Blesk mohl ovlivnit volby, ale ne zásadním způsobem
Soud se zabýval také sporným inzerátem v deníku Blesk, kde se objevily ostré útoky na Schwarzenberga. Konstatoval, že inzerát obsahoval zjevně lživé informace a nebyl v rozporu se zákonem ani podepsaný. „Máme za to, že toto porušení se nějakým způsobem promítlo do výsledku voleb, protože samozřejmě deník Blesk je velmi čteným. S ohledem na celkový výsledek voleb jsme ale nedospěli k závěru, že jenom tento inzerát mohl volební výsledky zásadním způsobem změnit,“ podotkl Šimíček, podle kterého se nijak neprokázalo ani spojení zadavatele inzerátu se Zemanovým týmem.
Se stížnostmi neuspěly ani známé osobnosti, například olympionička Věra Čáslavská nebo dokumentaristka Olga Sommerová. „Další kroky zvážím po poradě s právníkem. Nejsem ještě rozhodnuta,“ reagovala na verdikt soudu Čáslavská, které vadil především způsob vedení kampaně před druhým kolem. Podle soudu ale nestihla zákonnou lhůtu. Soud nevyhověl ani protikorupčnímu sdružení Růžový panter. To se případné ústavní stížnosti nezříká, záleží ale na tom, jestli mu k tomu dá veřejnost mandát, například prostřednictvím internetu, řekla za sdružení Iveta Jordanová. Organizace si u NSS stěžovala na hrubé porušení pravidel volební kampaně, rozhodnutí soudu ji ale zklamalo, zejména kvůli tomu, že se soud nevyjádřil ke klíčovým důkazům a nevysvětlil, jak dospěl k přesvědčení, že intenzita nezákonností ve volební kampani nemohla ovlivnit výsledek voleb.
Závažné porušení volebního zákona zjistil NSS v Buštěhradu na Kladensku. V seznamu voličů byla u dvou sourozenců poznámka, že mají omezenou způsobilost k právním úkonům. Komise je proto nenechala volit. Ve skutečnosti ale žádné omezení neměli. Jak se poznámky do seznamu dostaly, městský úřad nevysvětlil. Vzhledem k půlmilionovému rozdílu hlasů v druhém kole přímé volby ale podle NSS chyba nemohla ovlivnit celkový výsledek.
Vyjádření NSS k volebním stížnostem (zdroj: ČT24)