Senátoři sesbírali 27 podpisů, cesta k zažalování Klause se otevřela

Praha – Skupina levicových senátorů sesbírala poslední podpisy, které otevírají cestu k ústavní žalobě na prezidenta Václava Klause. Informoval o tom senátor Jiří Dienstbier. Zákonodárci chtějí Klause pohnat k Ústavnímu soudu kvůli jeho novoroční amnestii, zejména tzv. abolici, která ukončila zdlouhavá stíhání. Viní ho z velezrady. Sesbírané podpisy jim umožňují projednat podnět na plénu horní komory. Klaus dnešní krok Senátu nechtěl komentovat.

„Nejde o to soudit Václava Klause jako osobu, ale jako toho, kdo vykonává prezidentský úřad, a do budoucna tak předejít tomu, aby docházelo k porušování ústavy,“ uvedl Dienstbier. „Smyslem je, aby Ústavní soud jako autorita posoudil, do jaké míry prezident republiky skutečně jednal protiústavně, aby jasně vymezil, kde jsou meze jeho ústavních pravomocí.“ 

Místopředseda ČSSD zároveň upozornil, že amnestie je jen jedním z bodů žaloby; ta se dále zabývá jmenováním ústavních soudců a situací, kdy prezident neratifikoval mezinárodní smlouvu či nerespektoval rozhodnutí NSS o jmenování soudce.

Zprávu o zisku dostatečného množství podpisů již vpodvečer zveřejnil iniciátor výzvy a zakladatel Nadačního fondu proti korupci Karel Janeček s tím, že posledními petenty se stali Jan Veleba a Miloš Malý (ČSSD). Informaci ale následně dementovali místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková (ČSSD), tisková tajemnice Senátu Pavlína Heřmánková a Jiří Dienstbier. Podle jeho nejčerstvějšího vyjádření poslední, sedmadvacátý zákonodárce připojil svůj podpis v 18 hodin.

Prezident Klaus dnes během státní návštěvy Bratislavy uvedl, že na informace ohledně návrhu ústavní žaloby reagovat nebude. Minulý týden odmítl spekulace o tom, zda byla amnestie v souladu s ústavou a pravomocemi hlavy státu, a podotkl, že by ji vyhlásil stejným způsobem znovu. Zvolený prezident Miloš Zeman, který v minulosti amnestii kritizoval, dnes řekl, že amnestii za velezradu nepovažuje. „Vlastizrada to určitě není. Považuji to za chybu,“ řekl novinářům.

Poslanec a stínový ministr kultury Vítězslav Jandák (ČSSD):

„Já to považuji za absolutní nesmysl. Shánět materiály, aby se na prezidenta podala žaloba pro velezradu, já nevím, jestli si páni senátoři - bohužel i moji kolegové někteří - uvědomují, co to je velezrada. Víte, já si totiž pod velezradou hlavy státu představuji něco absolutně jiného - vydat stát cizím armádám, kapitulovat před něčím, ale určitě ne to, že prezident vyšel z toho, že má právo vyhlásit amnestii. Vždycky prezidenti využívali tohoto svého práva, prvně až teď Miloš Zeman řekl, že by toho nikdy nevyužil.“

„Žalovat prezidenta z velezrady na to, abychom zjistili mantinely Ústavního soudu, to mi připadá opravdu za hranicí vkusu. Mantinely můžeme zjistit i jinak, proto je to zbytečné,“ řekl senátor Jaroslav Kubera (ODS) v Událostech, komentářích.

Další kroky v Senátu? Jednání organizačního výboru

Návrh na podání ústavní žaloby nyní podle jednacího řádu poputuje do rukou předsedy Senátu Milana Štěcha, který ho předkládá k posouzení organizačnímu výboru. Ten posuzuje jeho formální správnost, následně musí šéf horní komory v časové lhůtě pěti dní svolat jednání horní komory, které bude o návrhu Klausova zažalování rozhodovat.

Prezident republiky má po skončení svého volebního období dle zákona o zabezpečení prezidenta republiky po skončení funkce nárok na rentu ve výši 50 000 korun měsíčně. Nárok má i na víceúčelovou paušální náhradu, která kryje zejména nájemné spojené s užíváním přiměřeně vybavené kanceláře a odměnu asistenta, v celkové výši rovněž 50 000 korun měsíčně. V případě, že by skupina levicových senátorů s ústavní žalobou uspěla, přišel by prezident Václav Klaus po skončení své funkce celkem o sto tisíc korun každý měsíc.

„Pokud by to organizační výbor na program jednání nechtěl doplnit, do dvou dní svolám další organizační výbor, který to bude projednávat tak, aby do pěti dnů bylo zasedání pléna Senátu,“ informoval předseda horní komory Milan Štěch s tím, že příslušné jednání by se mohlo konat už v pondělí a teoreticky dokonce už o víkendu.

Senát musí o ústavní žalobě rozhodnout nadpoloviční většinou senátorů přítomných v sále. Minimální počet zákonodárců, kteří ještě mohou o návrhu rozhodovat, je jedna třetina, čili sedmadvacet (z 81 senátorů). Teoreticky se tak může stát, že o Klausově cestě k Ústavnímu soudu může rozhodnout pouhých čtrnáct senátorů.

Kdo s koho?

Ústavní žalobu na odcházejícího prezidenta Václava Klause inicioval senátor Miroslav Antl a jeho kolegyně a někdejší ústavní soudkyně Eliška Wagnerová. Už minulý týden web ČT24 informoval o tom, že podpis pod ústavní žalobu, která dosluhující hlavu státu viní z velezrady, připojila mj. Alena Dernerová, Jiří Dienstbier, Libor Michálek nebo Tomio Okamura.

Za deset dní může být verdikt Ústavního soudu ryze akademický

„Jediným trestem, který může být prezidentu republiky za páchání velezrady udělen, je ztráta prezidentského úřadu a způsobilosti jej v budoucnu nabýt,“ informoval právník z katedry ústavního práva UK Radovan Suchánek. Pokud by Senát a následně Ústavní soud nerozhodly do příštího týdne, stal by se případný výrok Ústavního soudu pouze akademickým; Klausovi totiž končí mandát ve středu 7. března. „V tomto ohledu nezažijeme asi to, že by byl prezident republiky odsouzen pro velezradu v době, kdy by byl v úřadu,“ dodal Suchánek.

Klaus by ovšem před Ústavní soud zamířil i jako občan. Podle Suchánka je navíc pravděpodobné, že by justice vyslýchala svědky, kteří mají k případu co říct, a předvolání by tak zřejmě obdržel i předseda vlády Petr Nečas.

Vydáno pod