Praha – Podle ombudsmana Pavla Varvařovského by Ústavní soud případné podání žaloby na prezidenta kvůli amnestii pravděpodobně odmítl, a to kvůli nedostatečné pravomoci. Sám bývalý ústavní soudce v pořadu Interview zmínil, že by právě z tohoto důvodu hlasoval pro odmítnutí žaloby. Podle jeho úsudku prý takový názor ve sboru soudců nakonec převáží. Amnestii je prý možné kritizovat, za protiústavní ji ale Varvařovský nepovažuje. Zvyšující se množství podnětů k Ústavnímu soudu je podle něho pouhá politická prezentace.
Varvařovský: Kvůli pravomocem by ÚS žalobu na Klause asi odmítl
Pod návrh žaloby na prezidenta Klause pro velezradu kvůli novoroční amnestii se nakonec podepsalo celkem 28 senátorů. Pokud v pondělí Senát návrh schválí, poputuje k Ústavnímu soudu. Podle Varvařovského jde ale o další z kroků, kterým prý politici zatěžují Ústavní soud kvůli vlastní sebeprezentaci. „Já bych byl docela rád, kdyby to většina přítomných senátorů neschválila. Ne proto, že bych tu amnestii považoval za vynikající dílo, ale přece jenom si myslím, že žaloba na odcházejícího prezidenta republiky je trochu moc,“ komentoval.
Současný ombudsman byl členem Ústavního soudu od roku 1994 do roku 2004. Podle jeho názoru prý soud nemůže amnestii jakožto výsadní právo prezidenta posuzovat. „Já kdybych tam seděl, tak by mě museli velmi přesvědčovat, že to může ÚS projednat věcně. Já bych to spíš viděl na odmítnutí z důvodů nedostatku pravomocí Ústavního soudu,“ odhaduje Varvařovský.
Případný verdikt v neprospěch amnestie by prý na dosavadní situaci nemohl zpětně nic změnit. „V kontextu by Ústavní soud stejně oznámil něco ve smyslu: 'takto už příště ne'. Ale na propuštěné by to nemělo mít žádný vliv,“ dodal Varvařovský.
Pavel Varvařovský, veřejný ochránce práv:
„Podle mého názoru je amnestie kontroverzní, ale protiústavní není… Ani pro nějaké budoucí vymezování mantinelů se mi to také nezdá. Je to trochu krok na oko, na efekt, přičemž respektuji tu věcnou stránku, ale na mě je to příliš.“
Zákonodárci chtějí Klause pohnat k Ústavnímu soudu kvůli jeho novoroční amnestii, zejména tzv. abolici, která ukončila zdlouhavá stíhání. „Nejde o to soudit Václava Klause jako osobu, ale jako toho, kdo vykonává prezidentský úřad, a do budoucna tak předejít tomu, aby docházelo k porušování ústavy,“ vysvětlil už včera senátor a další z petentů Jiří Dienstbier. „Smyslem je, aby Ústavní soud jako autorita posoudil, do jaké míry prezident republiky skutečně jednal protiústavně, aby jasně vymezil, kde jsou meze jeho ústavních pravomocí.“
- Klaus vyhlásil amnestii na Nový rok u příležitosti dvaceti let výročí vzniku České republiky. Největší kontroverze mezi veřejností i některými politiky vyvolalo ustanovení, podle nějž Klaus zastavil pravomocně neskončené trestní stíhání, od jehož zahájení k 1. lednu uplynulo více než osm let. Nařízení se dotýká trestných činů se sazbou nepřevyšující desetileté odnětí svobody. Vztahuje se to i na několik velkých hospodářských kauz spadajících pod vrchní státní zastupitelství. Prezident se proti výhradám vyvolaným amnestií několikrát ohradil a označil je za kampaň proti svojí osobě. Nedávno také prohlásil, že by amnestii vyhlásil znovu úplně stejně.