Štěch mírní vášně. Žalobu na Klause chce změnit v usnesení Senátu

Praha – Čtyři dny před koncem svého mandátu čelí prezident Václav Klaus snaze senátorů pohnat jej před Ústavní soud. Právě v těchto chvílích horní komora jedná o návrhu ústavní žaloby, která Klause viní z velezrady. Důvodem je novoroční amnestie. Předseda Senátu Milan Štěch navrhl obsah žaloby změnit na usnesení Senátu, že Klaus porušil ústavu.

Usnesení by měl Senát schvalovat v případě, že návrh žaloby pro velezradu odmítne. V projevu při neveřejném projednávání žaloby varoval Štěch před nerozvážností a riziky. Poukazoval prý na to, že pokud by Ústavní soud žalobě nevyhověl, bylo by to vnímáno jako Klausovo vítězství.

Senát by se měl podle návrhu usnesení ztotožnit s návrhem na zrušení nejkritizovanější části amnestie a také vyzvat k prošetření trestně-právní odpovědnosti premiéra Petra Nečase (ODS) za jeho spolupodpis tohoto kontroverzního Klausova novoročního kroku.

Ústavní žaloba:

Návrh podalo 28 převážně levicových senátorů z celkového počtu 81. Tvůrci návrhu žaloby kromě kontroverzní amnestie poukazují také na to, že Klaus otálel s podpisem dodatku k Evropské sociální chartě a přes souhlas parlamentu odmítl podepsat unijní smlouvu o Evropském stabilizačním mechanismu. Vytkli mu také to, že rok nenavrhl Senátu žádné kandidáty na ústavní soudce a ještě déle nerozhodl o jmenování jednoho ze soudních čekatelů, ač mu to nařídil soud.

„Návrh je velmi přesvědčivý,“ konstatoval právník z pražských práv Jan Wintr. „Z různých kroků, které ústavní právníci prezidentu Klausovi vyčítali, bylo vybráno pět nejzávažnějších a bylo vyloženo, proč jsou považovány za porušení ústavního pořádku a jak jsou nebezpečné pro demokratický řád republiky.“

Senát o ústavní žalobě rozhoduje na neveřejném jednání. Jeho výsledek bude znám odpoledne nebo v podvečer (promluvit chtějí údajně celkem až dvě třetiny senátorů) a podle odhadu zastánců i odpůrců žaloby bude těsný. Ke schválení je nutný souhlas nadpoloviční většiny přítomných senátorů. Na začátek jednání podle informací ČTK přišlo přes 60 senátorů. Hodinu po začátku jich bylo podle informací od Jaroslava Kubery přítomno 57, a pro Klausovu cestu před Ústavní soud by tak stačilo 29 senátorských hlasů. Vlastní návrh žaloby podepsalo 28 senátorů.

Jeden z iniciátorů, senátor a neúspěšný prezidentský kandidát Jiří Dienstbier (ČSSD), věří, že žalobu podpoří víc zákonodárců, než kolik podepsalo vlastní návrh. „Nepochybně to hlasování 'pro' bude širší než 28 navrhovatelů, ale jak široké, to vám doopravdy teď nemohu říct, nechci spekulovat,“ řekl novinářům Dienstbier. Zda návrh najde dostatečnou podporu, aby jej Senát poslal Ústavnímu soudu, odhadovat nechtěl.

Hysterická reakce, výhrůžka. Zeman s Klausem reagují na jednání Senátu

I v prvních hodinách jednání byli slyšet zejména zastánci žaloby, vedle Dienstbiera také místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková (ČSSD), podle níž má žaloba vyjasnit, zda prezident překročil své ústavní pravomoci. Také podle šéfa senátního ústavně-právního výboru Miroslava Antla (za ČSSD) nejde o „hon na Václava Klause“, ale o snahu o výklad práv a povinností hlavy státu.

Proti schválení žaloby se zatím v rozpravě postavili pouze místopředseda senátorského klubu Starostové a Ostravak Jaromír Štětina a bývalý předseda lidovců Jiří Čunek. První zmíněný předložení žaloby v posledním týdnu Klausova prezidentství označil za „populistický a nemravný krok“.

Také nastupující prezident Miloš Zeman označil dnešní mimořádnou schůzi za hysterickou reakci. „Pokládám to za zcela hysterickou reakci, protože velezrada je přesně definovaný pojem, a amnestie se do něho prostě nevejde,“ glosoval Zeman senátorské snažení v rozhovoru pro časopis Týden. „Být senátorem, usiloval bych, aby Ústavní soud zrušil amnestii jako celek, nebo bych jako realista žádal zrušit alespoň článek 2, který zastavuje dlouhá trestní stíhání.“

Jako ryze politickou vnímá dnešní mimořádnou schůzi také samotný Klaus: „Je smutné, že někteří lidé z naší politické opozice používají výhrůžku Ústavního soudu k tomu, aby řešili svůj nesouhlas politického typu.“ Tak se ostatně vyjádřil i předseda senátorů ODS Jaroslav Kubera, podle nějž je cílem schůze Klausovi uškodit a sebrat mu požitky, které mu mají náležet po skončení funkce.

Na adresu mimořádné schůze od senátorů zaznělo:

  • Milan Štěch (ČSSD): Jsem přesvědčen, že kroky, které Václav Klaus učinil, a zejména amnestie byly chybou.
  • Jiří Dienstbier (ČSSD): Tvrdíme, že prezident jednal v rozporu se svým prezidentským slibem a ústavními povinnostmi, kde se zavazuje dodržovat ústavu a zákony České republiky.
  • Marcel Chládek (ČSSD): Některé kroky (Klause) se dají zařadit do kapitoly velezrady a myslím si, že i Ústavní soud to takto bude posuzovat.
  • Tomáš Kladívko (ODS): Žaloba nemá absolutně žádný právní, logický ba ani morální základ a je spíše vypočítavým politickým útokem na končící hlavu státu.
  • Jaroslav Kubera (ODS): Normálně myslící člověk přeci cítí, že čtyři dny před koncem období to nemůže být normální. Soud ani nemá co rozhodnout, než prezidentovi sebrat prebendy a říct, že už v politice nemůže být.
  • Jiří Oberfalzer (ODS): Velezradou se rozumí jednání proti svrchovanosti a celistvosti státu nebo proti demokratickým principům. Nic z toho se neděje.

Velezrada není vlastizrada

Senátor Jiří Dienstbier (ČSSD) se domnívá, že pojem velezrada je doopravdy nešťastný, a to proto, že kvůli historickým událostem vyvolává jiné dojmy a jiné emoce, než jsou s tím institutem spojeny. Senátoři vycházejí z interpretace pojmu velezrada na základě zákona o ústavním soudu, tvrdí Dienstbier: „Což jsou právě tři typy jednání: proti celistvosti, svrchovanosti, nebo demokratickému řádu republiky. Přitom ten poslední případ porušení ústavních povinností prezidenta my ve všech těch pěti případech, které jsou v ústavní žalobě, nacházíme,“ vysvětlil situaci v ČT.

Senátor Jiří Oberfalzer (ODS) tvrdí, že velezrady by se prezident dopustil, kdyby jednal s cizí nepřátelskou velmocí, nebo kdyby vyhlásil výjimečný stav a zavedl nějakou totalitní úřednickou vládu navzdory parlamentu. Podle Dienstbiera ale Oberfalzer zaměňuje pojmy velezrada a vlastizrada. „Velezrada je něco jiného, zčásti jak to bylo řečeno, tedy proti celistvosti a svrchovanosti, ale i proti demokratickému řádu. Ale není to spojení s cizí mocí, to je vlastizrada jako trestný čin. Velezrada není trestným činem, je to speciální řízení proti prezidentu republiky, pokud se chová v rozporu s ústavou a se svým slibem,“ vysvětlil v rozhovoru pro ČT Dienstbier.

Vydáno pod