Mladí odsouvají dospělost. Hranice životních etap se rozmazaly

Brno - Mladí lidé stále častěji odkládají zásadní životní rozhodnutí a setrvávají i po dosažení plnoletosti v roli dospívajících. Mimo jiné proto, že se déle vzdělávají a současná doba nabízí více možností a různorodých životních cest, než nabízela generacím jejich rodičů. Ukázal to dlouhodobý výzkum Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Podle vědců brněnské univerzity hraje svou roli také ekonomická krize, která dopadá na pracovní trh.

„Jasný předěl mezi tím, kde končí dospívání a kde začíná dospělost, se jakoby rozmazal a zmizel,“ prohlásil proděkan fakulty Petr Macek. Odsouvání prahu dospělosti je spojeno i s dalšími společenskými trendy - lidé například později uzavírají sňatky a přivádějí na svět potomky.

Konkrétně se výzkum zaměřil na období takzvané vynořující se dospělosti. Jde o vývojovou fázi mezi adolescencí a plnou dospělostí, zasazovanou obvykle do 25. roku života. Lidé z této věkové skupiny jsou už z právního hlediska sice dospělí, ale sami se tak často ještě necítí.

Příjem z několika zdrojů

Vědci například zjistili, že mladí lidé často bydlí současně na více místech - zachovávají si zázemí u rodičů, ale zároveň přebývají u partnera nebo s kamarády v podnájmu. Svůj příjem skládají z několika zdrojů, třeba z brigád, stipendií, příležitostných prací a příspěvků od rodiny.

Petr Macek z FSS MU v Brně o odsouvání dospělosti (zdroj: ČT24)

„Dříve bychom to mohli nazvat jako stav 'než se usadí'. Dnes však musíme zvažovat, zda se nejedná o dlouhodobější stav, či dokonce životní styl,“ uvedl člen výzkumného týmu Stanislav Ježek. Podobný trend zaznamenávají vědci také v dalších rozvinutých demokratických společnostech, například ve Spojených státech a západní Evropě.

Vydáno pod