Praha - Občanská iniciativa „Stop církevním restitucím“ spisovatelky Lenky Procházkové chce nechat prověřit zákon o církevních restitucích a s ním spojené smlouvy o finančních náhradách. K Ústavnímu soudu, policii, ombudsmanovi a nejvyššímu státnímu zastupitelství už proto zaslala podnět s podezřením ze spáchání trestného činu. Předseda vlády Petr Nečas totiž podle iniciativy překročil své pravomoci a jednal v rozporu s dobrými mravy.
Iniciativa se bouří proti restitucím a žádá jejich prověření
„Vážený pane nejvyšší státní zástupce, vyzýváme vás, abyste ve veřejném zájmu napadl žalobami na absolutní neplatnost smlouvy, které dne 22. února 2013 v rámci naplňování zákona o vyrovnání státu s církvemi podepsal předseda vlády se statutárními zástupci církví,“ stojí v prohlášení, které občanská iniciativa spisovatelky Procházkové adresovala veřejnému ochránci práv a všem složkám činným v trestním řízení.
Smlouvu o vyrovnání státu s církvemi podepsal Petr Nečas coby předseda kabinetu s reprezentanty 16 církví a náboženských společností. Podle listiny český stát v následujících třiceti letech vyplatí církvím 59 miliard korun, do sedmnácti let je zároveň přestane podporovat příspěvkem ze státního rozpočtu. Úmluvy se týkají finančních náhrad a postupné odluky, na vydávání majetku se nevztahují.
Nečas prý porušil pravomoc a jednal v rozporu s mravy
Podle Procházkové ale nejsou premiér ani vláda Ústavou zmocněni k tomu, aby uzavírali smlouvy hospodářské povahy se subjekty soukromého práva – právě mezi ně se přitom církve řadí. Iniciativa Nečase napadá i proto, že měl jednat v rozporu s dobrými mravy a překročit svou pravomoc.
„Překročením pravomoci a jednáním proti dobrým mravům zneužil Petr Nečas pravomoci k zabezpečení neoprávněného prospěchu církví ke škodě státu s vědomím, že následky jeho kroku jsou nevratné i v případě, že by Ústavní soud později zákon nebo jeho příslušnou část zrušil,“ uvedla na dnešním brífinku Procházková.
GALERIE
Premiér Petr Nečas a kardinál Dominik Duka podepisují smlouvu o finančním vyrovnání zdroj: ČTK/PR
Otazník nad majetkem
Výhrady má inciativa „Stop církevním restitucím“ i vůči majetku, který mají finanční náhrady vyplácené státem kompenzovat. „Není znám seznam nemovitostí, za nějž má být náhrada vyplacena, jejich cena je nadhodnocena a není známo, kdo, kdy a na jakém základě prověřil, že nemovitosti, za něž má být náhrada vyplacena, církvi skutečně ke dni 25. února 1948 patřily,“ stojí v prohlášení.
Obsah smluv:
Smlouva podepisovaná mezi premiérem Petrem Nečasem a zástupcem konkrétní církve vymezuje jako relevantní období dobu od 25. února 1948 do 1. ledna 1990. Církve se v listině zavazují k tomu, že jejím podpisem jsou její veškeré nároky vypořádány, a to včetně těch, které dnes ještě nemusejí být známy.
Smlouva přesně stanovuje konkrétní výši finanční náhrady. Za nemovitosti v držení obcí, krajů nebo soukromníků mají církve získat náhradu 59 miliard korun, konkrétní částky se liší případ od případu. Nejvyšší suma, 47,2 miliardy korun, připadá na církev římskokatolickou.
Definován je také způsob vyplacení finanční náhrady, a to ve třiceti po sobě jdoucích ročních splátkách. Splátka se vyplácí za kalendářní rok, a to vždy nejpozději do 31. prosince roku, za který je určen. Zvyšovat se budou o míru roční inflace. Jako možný způsob výplaty se uvádí také státní dluhopisy.
Současně s tím bude stát sedmnáct let nadále vyplácet církvím příspěvek na podporu jejich činnosti, ten se ale bude od roku 2017 každoročně snižovat o pět procent. Dnes jsou peníze na činnost církví součástí státního rozpočtu – tento výdaj ročně dosahuje výše 1,5 miliardy korun.
Brífink iniciativy Stop církevním restitucím (zdroj: ČT24)